Článek
Jak vůbec vznikl projekt BRA3?
Tomáš: Nejdříve vznikla píseň BRA3. Byla to reakce na naši poměrně nepěknou bratrskou hádku, která vznikla kvůli blbosti. Po ní nám došlo, že je zbytečné, aby nám ničila to vzácné, což je sourozenectví. Skladba BRA3 vznikla jako usmíření, zároveň jako oslava parťáctví. Je to i hold tomu, že v kapele fungujeme pětadvacet let a jsme jako rodina.
Ondřej: Na píseň se nabalily další věci, třeba interakce s fanoušky, kteří nám posílají své rodinné fotky se sourozenci. Vznikl videoklip, do něhož se zapojila řada známých lidí vesměs proto, že se jim líbila ta myšlenka. Chystáme teď fanouškovskou verzi klipu, pro kterou nám naši příznivci posílají videa se svými sourozenci. Místo celebrit v něm budou hrát oni.
V neposlední řadě vyrazíme v červnu na turné, které bude rovněž oslavou sourozenectví. Pro sourozence prodáváme vstupenky jedna plus jedna, dvě za cenu jedné.
Skupina O5 a Radeček zpívá v písni BRA3 o bratrství, sesterství a přátelství
Už roky také spolupracujeme s nadací Pomozte dětem, které odevzdáme z každého prodaného lístku určitou částku, stejně tak část příjmů z hranosti písně BRA3 na YouTube či jiných médiích. Zrovna letos má nadace projekt na pomoc sourozencům postižených dětí.
Jak se vyvíjel bratrský vztah vás dvou?
Tomáš: Neřekl bych, že nějak dramaticky. Měli jsme štěstí, že spolu hrajeme v kapele. Kdyby nebyla, asi by se naše cesty přirozeně rozdělily a každý by žil obklopen jinými lidmi. Kapela nás ale nepustila od sebe a neustále nás spojuje.
Teď nás spojují i naše děti, které se mají rády a chtějí se střetávat. Když nenapadne nás, že bychom se s bráchou mohli vidět, napadne to je.
Pokud si vzpomínám, nejblíže k tomu, aby se naše cesty rozešly, bylo v době, kdy tehdy patnáctiletý bratr Ondra, který hrál házenou, dostal nabídku z extraligové Slavie. Byla zajímavá, ale on dal přednost naší kapele, která v té době neznamenala vůbec nic.
Na právě vydaném minialbu je písnička Doufám, ve které hostuje raper Packet. Pokud se nepletu, je to poprvé, kdy někdo takový ve vaší skladbě účinkuje.
Ondřej: I když například v písničce Pavián z našeho prvního alba Tomáš rapoval, profesionální rap je v naší písni opravdu poprvé. Ta disciplína má svá pravidla a my je rádi přijali a použili. Packet je Eduard Rovenský z kapely Poetika. Ze spolupráce s ním jsme byli nadšení, protože to pojal skvěle a vše do sebe dobře zapadlo.
Tomáš: Objevily se hlasy, že se snažíme být moderní a je to trapné. Ona to ale byla spontánní akce. S Edou jsme se potkali při předávání Cen Anděl a celou noc jsme prokecali. Nakonec jsme si řekli, že by bylo fajn udělat společně písničku. Na to konto vznikla Doufám.
V písni Všechno, nebo noc hraje na trubku Laco Déczi. Jak došlo k této spolupráci?
Ondřej: Tu zařídila karma. My si mysleli, že nás pošle do háje. Věděli jsme nicméně, že by té písničce prospěl dechový part, a tak jsme nejdříve oslovili několik trumpetistů a saxofonistů z našeho okolí. Všichni nás ale z různých důvodů odmítli.
Potom jsme jeli po koncertě v dodávce, možná jsme byli trochu pod vlivem alkoholu, bavili jsme se o té písni a někdo řekl, ať napíšeme Lacovi Deczimu.
Udělal jsem to ještě tu noc, naši prosbu jsem mu napsal jeho stylem, tedy trochu vulgárně, a poslal mu nahrávku té skladby.
Za dva dny odepsal, že už to zkouší v garáži, myslí si, že to půjde, a za pár dnů nám pošle studiovou nahrávku. Byl v New Yorku, kde má své studio, a opravdu nám ji brzy poslal. Potvrdilo nám to fakt, že žádné sny nejsou tak velké, aby se nedaly plnit.
Když už byla písnička hotová, to bylo loni na podzim, byl Laco v Čechách a pozval nás k sobě domů. Bylo to skvělé setkání, mimo jiné nás naučil, že flaška vína se dá vypít i v deset hodin ráno.
Kapela O5 a Radeček
Již 21. června začne v Olomouci vaše koncertní turné. Avizujete ho jako své největší. Proč?
Ondřej: Doteď jsme měli samostatné koncerty především v klubech. V červnu budeme mít vlastní pódium na větších prostranstvích. Původně jsme plánovali udělat větší cirkus s mnoha hosty a vizuální show.
Vzhledem k pandemickým opatřením jsme ale museli ubrat, takže naše koncerty budou především výjimečné v tom, že to budou zase živé koncerty. Všichni začínají hrát, takže hosté, které jsme chtěli pozvat, nemají čas. Ale věřím, že lidi na našich koncertech potěšíme.
V posledních letech se vám daří psát chytlavé písně, o které je v médiích i mezi fanoušky zájem. Jistě jste se o to snažili i v minulosti, ale prorazit se vám podařilo teprve s Vloupám se v roce 2014. Co způsobilo tu změnu?
Tomáš: Před písničkou Vloupám se jsme si takříkajíc prošli klinickou smrtí. Chtěli jsme kapelu zabalit, protože na nás nechodilo moc lidí a o naše skladby ani desky nebyl velký zájem.
Vloupám se nás vrátila do hry. Začali jsme být spokojení a uvolnění, moc netlačíme na pilu a jistě i zrajeme. Daří se nám navíc psát veselejší písničky, které oslovují fanoušky. Prostě jsme uvolnění a jde to.
Ondřej: A zhruba šedesát procent z toho všeho je štěstí. V České republice je spousta šikovných muzikantů a kapel. Neříkám, že všichni dovedou napsat pěknou písničkou, ale i těch je tu celá řada. Mnoho kapel však nedostalo šanci a spousta neměla štěstí.
Nám pomohly i písničky, které jsme měli možnost napsat pro filmy. A také práce našeho vydavatelství BrainZone. Věří nám a tlačí nás. Prostě nám to teď vychází.
Může se vám hodit na Zboží.cz: