Článek
Co má společného Ozzy Osbourne, Aneta Langerová, Beatles nebo Taylor Swiftová? Všem těmto hudebníkům vyrobili LP desky (z anglického long play neboli dlouhohrající – pozn. red.) v české společnosti GZ Media. Do jejich továrny v Loděnicích na Berounsku se Novinky jely podívat s kamerou.
Ředitel společnosti Michal Štěrba nás v několika zjednodušených krocích provedl samotným procesem výroby – od přenosu zvuku přes zhotovení matrice až po lisování a závěrečnou kontrolu.
Na exkurzi ve sklárně v Kunraticích u Cvikova: Jejich křišťálové plastiky zazářily v hollywoodském filmu
Signál do hrotu nože
Naší první zastávkou je masteringové studio. V nevelké útulné kanceláři, které vévodí masteringový pult, dochází k přenosu digitálního zvuku do drážky na měděné podložce. Spirálovou drážku do podkladu vyřezává speciální přístroj opatřený ostrým diamantovým nožem. Už tato podložka ve tvaru plochého kruhového kotouče nápadně připomíná samotnou gramofonovou desku.
Dalším krokem je výroba lisovacího nástroje, tzv. matrice. „Kruhový měděný plech se ponoří do galvanické lázně a velmi pomalu dochází k jeho pokrývání niklovou vrstvou,“ popisuje Štěrba. Když je niklová vrstva dostatečně silná, oddělí ji a tam, kde byly na měděné podložce drážky, jsou na té niklové naopak výstupky. „Od údolí k pohoří,“ komentuje to zjednodušeně Štěrba. Tato matrice se poté používá na lisování samotné vinylové desky.
A právě lisovna je dalším místem, kam se při naší exkurzi jdeme podívat. Tady nám Štěrba ukazuje třeba drobné kuličky vinylového materiálu, ze kterého je finální produkt vyroben. Už dávno neplatí, že je „elpíčko“ jen černé, může hrát jakýmikoli barvami i vzory, může být dokonce průhledné, s různými barevnými efekty.
V lisovně se kousky PVC hmoty rozžhaví a vznikne z nich „koláček“ či „puk“, jak sami v továrně říkají, a z něj se pak pod vysokým tlakem tvaruje deska s třiceticentimetrovým průměrem. „Do ‚koláčku‘ se také obrazí záznam z dvou matric, ze strany A a strany B,“ dodává ředitel.
Z přístroje vycházejí horké desky už oříznuté a se středovými etiketami. „Přibližně co třicet vteřin vznikne jedna gramofonová deska,“ doplňuje k rychlosti výroby.
Sami vyrobí i zrecyklují
Jako jedna z mála lisoven si navíc vinylovou hmotu sami vyrábějí, a to ve zhruba třiceti barevných kombinacích. Nepovedené desky nevyhazují, ale recyklují a vzniklý rozdrcený materiál používají k výrobě tzv. picture disků – vinylů s celobarevným potiskem.
Coby poslední krok nám Štěrba ukazuje místo, kde kromě počítačů najdeme i spoustu gramofonů. „Nacházíme se na hudební kontrole. Po zkontrolování se deska zabalí a následně putuje do celého světa.“
A to doslova. GZ Media jsou v současnosti největším producentem vinylových nosičů na světě. „V našich gramofonových závodech vyrobíme přes padesát milionů desek ročně,“ má spočítáno ředitel.
Anketa
Ze zahraničí k nim také přichází nejvíce zakázek, až 96 procent. Kromě LP produkují i gramofonové nosiče typu MP a SP, které se liší velikostí i délkou záznamu.
Gramofonová deska
- dříve známá jako šelaková deska, později jako vinylová deska
- od konce 19. století do zhruba 80. let 20. století šlo o nejrozšířenější nosič zvukového záznamu
- postupně ji vytlačil kompaktní disk CD
- byla oblíbená mezi dýdžeji, kteří ji používali na mixáž hudby při tanečních produkcích
- v současnosti zažívá boom, především ve Velké Británii a USA, ale i v Česku
- Česko má dlouhou tradici ve výrobě gramodesek i gramofonů