Článek
Deset dnů a večerů po něm stoupali diváci, novináři a hvězdy filmového plátna, které dodaly lesk 58. ročníku největšího filmového svátku světa. Canneský festival má takovou prestiž a sebevědomí, že před časem dokonce vypustil ze svého názvu slova "mezinárodní" a "filmový".
Název Festival de Cannes úplně stačí, aby každý věděl, o čem je řeč. Emir Kusturica a jeho letošní porota ovšem v tuto chvíli vědí víc, neboť už je rozhodnuto, kdo si v sobotu večer přijde na pódium pro Zlatou palmu, Grand Prix a další ceny.
Festival sice končí až v neděli, ale to už se budou hrát jen oceněné filmy pro ty, kteří se na některý z nich nedostali nebo prostě zameškali.
Favoritů je letos několik, což se ostatně dalo čekat, už když festival oznámil, že se v jeho soutěži utkají takoví režiséři jako Jim Jarmusch, Gus van Sant, Lars von Trier, Atom Egoyan, Wim Wenders, Michael Haneke, David Cronenberg, Robert Rodriguez či Amos Gitai. O většině z nich, respektive o jejich filmech se teď horečně spekuluje, diskutuje, a to jsou ve hře ještě mnohá další, byť méně slavná jména, protože filmů v soutěži je jedenadvacet.
V hodnocení patnácti francouzských filmových kritiků, jak je uveřejňuje festivalový deník Le film francais, vede Michael Haneke před Gus van Santem a Jimem Jarmuschem, ale to samozřejmě vůbec nic neznamená. Vyhrát může kdokoliv, vkus poroty je nevyzpytatelný a všechny debaty o tom, co se asi líbí Kusturicovi a co Salmě Hayekové jsou stejně hojné jako zbytečné - příkladů, kdy vyhrál zrovna ten, o kom se uvažovalo nejméně, znají Cannes možná víc než kterýkoliv jiný festival.