Bobby McFerrin jako Mozart jazzu a world music

Bobby McFerrin si prošel jazzem, world music i klasikou a jeho dalším krokem je teď vlastně logicky velkolepá deska, která to poprvé všechno systematicky a pečlivě shrnuje v jeden tvar. Zdánlivě nespojitelné světy improvizace a klasického přístupu se spojily a přinesly šťavnaté plody.

Bobby McFerrin si prošel jazzem, world music i klasikou a jeho dalším krokem je teď vlastně logicky velkolepá deska, která to poprvé všechno systematicky a pečlivě shrnuje v jeden tvar. Zdánlivě nespojitelné světy improvizace a klasického přístupu se spojily a přinesly šťavnaté plody.

Bobby McFerrin si prošel jazzem, world music i klasikou a jeho dalším krokem je teď vlastně logicky velkolepá deska, která to poprvé všechno systematicky a pečlivě shrnuje v jeden tvar. Zdánlivě nespojitelné světy improvizace a klasického přístupu se spojily a přinesly šťavnaté plody. S pomocí skladatele a aranžéra Rogera Treece a padesáti zpěváků, mezi nimiž jsou lidi z opery, jazzu, rocku i soulu (Lisa Fischer, Janis Siegel, Luciana Souza) si McFerrin pohrává se svými improvizacemi, které si zaznamenával několik let.

Bobby McFerrin si prošel jazzem, world music i klasikou a jeho dalším krokem je teď vlastně logicky velkolepá deska, která to poprvé všechno systematicky a pečlivě shrnuje v jeden tvar. Zdánlivě nespojitelné světy improvizace a klasického přístupu se spojily a přinesly šťavnaté plody. S pomocí skladatele a aranžéra Rogera Treece a padesáti zpěváků, mezi nimiž jsou lidi z opery, jazzu, rocku i soulu (Lisa Fischer, Janis Siegel, Luciana Souza) si McFerrin pohrává se svými improvizacemi, které si zaznamenával několik let.

Treece a McFerrin je nově zapojují do bohatě prokomponovaných mnohaminutových skladeb a jako supermoderní Mozarti jazzu a world music suverénně proplouvají náladami - tu klasika, tu Afrika. V popředí je lidský hlas (ale nejen McFerrinův, na této desce dává až neobvyklý prostor hostům), v pozadí pracují nenápadné syntezátory a perkuse, ale prakticky žádné další nástroje.

Vocabularies budí respekt jako deska odvážná, v dobrém smyslu slova monumentální, na rozdíl od starších McFerrinových desek složitá, a přesto uvolněná. Určitě se nedá říct, že vychází vstříc středoproudovému konzumentovi. McFerrin je ovšem tak velká hvězda, že si může dovolit dělat jakkoliv náročné věci a velcí vydavatelé to neodmítnou. Naštěstí.