Článek
Budete v Praze hrát jen písně ze své sólové kariéry, nebo i od punkových Generation X, s nimiž jste se proslavil?
V rámci show odehraju blok písní od Generation X, některé z nich jsem nehrál třicet lety, jako King Rocker nebo Running With The Boss Sound, ale budeme taky hrát Kiss Me Deadly, Ready Steady Go a Dancing With Myself. Hlavně ale probereme katalog Billyho Idola, snažím se nabízet jen největší hity, ale ponořit se hlouběji do své tvorby, dojde třeba na Prodigal Blues z alba Charmed Life. Když si pomyslím, že jsem v České republice nehrál sedmnáct let, odehrajeme show, jež by pokryla celou moji kariéru.
Budete hrát taky něco ze svého EBM alba Cyberpunk, které jste představil při svém prvním koncertě v Praze?
Myslím, že toto album nyní opomineme, protože moje kapela je nyní rocková, má svým způsobem docela blízko k punku, a tohle album bylo hodně elektronické. Možná budeme hrát Cyberpunk příště.
Jaké to je hrát s kytaristou Steve Stevensem, s nímž spolupracujete po většinu své sólové kariéry?
Je to fakt skvělé, pořád se zlepšuje, a to mě vede k tomu, že i já chci být lepší. Je to neuvěřitelné, dozrává jako dobré víno. Je fantastický, už ten rozsah zvuků, které používá. Pořád přichází s nápady, jež bych ani neočekával, být s ním na scéně je skutečně zábavné, dokáže vám otevírat oči. On je skutečně klasický rockový hráč, jen je v historii žánru trochu přehlížený. Na dalším albu se ale postarám, aby takový nebyl.
Kdy bude hotové nové album?
Doufáme, že na něm budeme pracovat ještě letos, na podzim, nebo od zimy do jara, aby bylo mohlo vyjít příští léto. Už máme dost písní, v posledních dvou třech letech jsem napsal dost písní a je jen otázkou, které budeme chtít natočit. Už letos v létě budeme hrát několik z nich, tak pět nebo šest, ale nevím kolik na koncertě v Praze. Pro mě je stejně důležité připravovat nové písně a dívat se do budoucna jako se ohlížet zpátky.
Co pro vás s odstupem znamená punk, který vás proslavil?
Punk pro mě znamenal a pořád znamená hodně naděje, hodně svobody, hodně snů, která nás udržují při životě. Když se punk objevil, byla v Anglii hrozná recese a měli jsme fašistického vůdce - Margaret Thatcherovou. Cítil jste tlak policie a nikde nebyla žádná práce, nemohl jste sehnat ani práci popeláře, nemohl jste ani odvážet odpadky. Nebyla žádná šance, a tak jsme si říkali - když už máme z něčeho žít, tak z toho, co nás skutečně baví. Pro mě to byla hudba, pro jiné umění, pro další novinařina… Způsob, jímž jsme pojímali punk, nám dal práci. Ale pracovní místo jste si musel vytvořit sám. Nám se to povedlo.
Hodně jsme toho mladým lidem řekli a dali jsme jim i hodně naděje a myslím, že jsme tak dodali taky odvahu tak sami sobě.
Jak velký vliv na vás měli Sex Pistols?
Byli neuvěřitelně důležití, Pistole představovaly světlo, dávaly nám naději. Nebyla tu scéna, nebyly tu žádné kapely, jen Roxy Music a David Bowie. Ale ani oni nevypadali, že jsou tu pro nás, odjeli do Ameriky a oslovovali jiné lidi. A náhle se objevili Sex Pistols. To byla kapela pro nás, dala nám naději, že je tu scéna, ke které patříme, jako byla kolem Beatles scéna mersey beatu, a pak kolem Nirvany seattleská. Pistole představovaly ohnisko, na které se zaměřili mladí v celé Británii, aby se kolem něj shromáždili. Vznikla z toho záplava hudby. Z punku vyšlo mnoho umělců, třeba Sting. A hodně lidí, co z něj vyšli, tu ještě pořád je, vzešli z něj U2 i já - a pořád tu jsme a pořád jsme králové a královny undergroundu.
Na své sólové kariéře jste ale hrál jinou hudbu.
Ano, byl jsem v Generation X pět let a měl pocit, že jsem v této hudbě už všechno udělal. A taky přišly další životní zkušenosti. Z kluka, který byl v gangu, jsem se změnil v zamilovaného mladého muže, jenž má rád ženu, život a má rád hudbu. Z beznadějné situace jsem se dostal do situace, kdy jsem měl naději, práci, kterou jsem měl rád. A když jsem dělal, co mě baví, tak mne to dovedlo k tomu, že už jsem nikdy nechtěl být negativní. Punkrock zpívá jen o tom negativním v životě a já se právě tomu negativnímu snažil vyhnout. Po pěti letech jsem měl pocit, že jsem už v punku udělal vše a že musím hledat v sobě, pátrat po jiných zdrojích, po dalších stylech hudby, kterou bych mohl hrát a do níž by se hodil můj hlas. Mám skutečně rád rock´n´roll a miluji taneční hudbu, proto jsem chtěl spojit energii punku s drivem taneční hudby, s její sexualitou, je to hudba, která vás vede k píchání.