Článek
Je pravda, že Billy Barman vznikli zpočátku jako projekt bez ambicí?
V roce 2008 jsme se dali dohromady se zpěvákem a kytaristou Jozefem Vrábelem, nahráli jsme pár písniček a on odjel do Londýna. Ty skladby však začalo hrát rádio a my jsme dostali nabídky na koncerty. Jožo se tedy vrátil, dali jsme dohromady kapelu, naučili se hodně coververzí, abychom na koncertech měli co hrát, a první vystoupení jsme odehráli pro hudební TV Musiq 1. Brzy se ukázalo, že Billy Barman fungují lépe než naše staré kapely, které jsme v té době měli. Byli jsme z nich už unavení, takže naše volba byla jasná. Po prvních dvou koncertech jsme věděli, že spolu zůstaneme.
V písničkách na debutu jste se zjevně nebrali moc vážně…
Přesně tak. První album je sbírkou písní, které jsme složili během dvou let spolupráce. Nemá koncept, takže jsme nebyli ničím svázáni. U druhé desky jsme se naopak o koncept snažili. Myslím si ale, že kromě písniček Strmá voda a Vrkoče na ní vtip zůstal.
Na první desce je písnička Mário Kollár, ve které jste zaútočili na skupinu Desmod, především na zpěváka Kulyho, tedy Mária Kollára. Jaká byla jeho reakce?
Někde se vyjádřil, že byl zklamaný, protože jsme kamarádi. Já si to ale nemyslím, jelikož jsme se před vznikem té písničky potkali jen kdesi v šatně a prohodili pár slov. O Desmod si myslíme, že jejich hudba není dobrá ani zajímavá, přesto se v té době hrála všude a pořád. Písnička byla naší reakcí na to a myslím si, že jsme jim naložili málo. Zasloužili by si tvrdší text. Jestli mi tedy něco vadí, pak to, že jsme nebyli tvrdší.
Natočili byste takovou písničku dnes?
To už asi ne. Jsme o čtyři roky starší a také mi připadá, že žabomyší války na slovenské hudební scéně jsou zbytečné a směšné. Pro naši druhou desku je vůbec důležité, že jsme zestárli a trochu zmoudřeli. Dnes si už například nedokážu představit, že po koncertě nepůjdu spát do třetí hodiny ráno. Spolehlivě totiž vím, že pokud holku na baru nesbalím do té doby, nemám šanci. A přijde mi zbytečné usilovat o někoho, koho jsem už dávno ztratil.
Proč se nové album jmenuje Modrý jazyk?
Původně se mělo jmenovat Hlúposť, lenivost a chlast. Nakonec jsme ale, stejně jako v případě písničky Mário Kollár před lety, vyměkli, a to přesto, že hloupost, lenost a chlast se objevují ve více než polovině textů. Známe je. Název Modrý jazyk nakonec vymyslel náš grafik.
Je vaší ambicí psát klasické písničky?
Psal jsem je odjakživa, takže ten vzorec dobře znám. Čím jsem ale starší, tím raději bych od toho odešel. Možná je to na druhé desce znát. Zároveň připouštím, že pokud vznikne melodie, o které si myslíme, že by mohla být singlem do rádia, snažíme se ji nezkazit alternativní pasáží. Platí také, že každou naši písničku můžete zahrát na kytaru.