Hlavní obsah

Bezmoc a vypravěčská urputnost Josefa K. Šlejhara

Novinky, Filip Tomáš

Když se vysloví jméno Josefa K. Šlejhara, naskočí skoro každému dva pojmy: naturalismus a Kuře "melancholik". Neboť toto dílo se z široké autorovy tvorby těší někdy až jednostranné pozornosti.

Článek

Editoři České knižnice - v tomto svazku Zina Komárková a Jiří Kudrnáč - pohotově k současnému zájmu zařadili do svého vydavatelského plánu dva reprezentativní povídkové soubory, sestavené kdysi autorem (1894-95).

Setkáváme se s vyhraněnou podobou zla bezmocných a týraných lidí, nejednou zvířat, ale také s vypravěčskou urputností až děsivostí. Co je však důležité: zpřítomněnými knihami povídek přispívá knižnice k tomu, že se Šlejharovo dílo neredukuje na Brabcovo barvotiskové zfilmování "Kuřete". Navíc Kuřete s nešťastným názvem. Když totiž Mrštík Šlejharovi vytkl nepřiměřenost cizího slova melancholik v ústech vesnické služky, což vedlo k tomu, že Šlejhar přejmenoval povídku na pouhé Kuře, jistě netušil, že budoucí editoři se ve snaze navrátit k původnímu názvu, dopustí té chyby, že vynechají důležité uvozovky. Tedy ne Kuře melancholik, ale Kuře "melancholik". Edici je ovšem ke cti časopisecké různočtení, odhalující posuny v textu, a pro seznámení se s dílem ji lze jen doporučit.

Josef Karel Šlejhar: Dojmy z přírody a společnosti, Co život opomíjí, Nakladatelství Lidové noviny, 580 stran

Související témata:

Výběr článků

Načítám