Článek
Zatímco Smrž, folkový písničkář, textař a skladatel, původem z Jižních Čech, ve svých padesáti letech svazkem Eurydika v uhelném dole debutuje, Motýl (nar. 1964 v Klatovech) má za sebou větší autorskou i publikační zkušenost: vedle dvojice próz vydal devět souborů poezie - ten přítomný nazval Maják na konci světa.
Smržovy lyrické, většinou volným veršem psané texty svádějí dohromady autorskou plachost, senzitivitu a křesťanskou symboliku, tiše se zavíjejí do sebe, drží se stranou hlučného světa. Jen zřídkakdy básník popisuje venkovní krajiny, kterými prochází (několik cestopisně laděných básní v polovině knihy). Ale souběžně s tím tvůrce má sklon k výrazové mělkosti: Jiří Smrž je mnohdy patetický, sklouzává k nezáměrným naivnostem, k "třešínkám pod tvým / nemocničním oknem" a "prdýlkám opruzelým / růžolícím", které jeho Eurydice v uhelném dole ubližují a obracejí ji v kýč.
Imaginativní Motýl
Oproti tomu knížka Petra Motýla příjemně překvapí. Autor sice i v nynějším svazku formálně těká mezi volným a vázaným veršem, anekdotickou miniaturou a rozsáhlejším pásmem a ani tentokrát se nedokáže rozhodnout mezi civilním jazykem psaným, expresivním vyprávěním umazaným manuální prací, hospodou a tuláctvím, a smyslovou poezií, která svojí obrazností rozvíjí tradici poetismu a v některých snových sekvencích i surrealismu - ale souběžně tu čteme sugestivní tázání, "co je to s námi a proč", verše zrcadlící tlumený a nevtíravý autorský smutek z toho, že "není kde zůstat a není kam jít".
V Majáku na konci světa Petr Motýl zatím asi nejintenzivněji ve své tvorbě uvolňuje vlastní imaginaci, fantazii a zavádí čtenáře do magických a přitažlivých prostorů utkaných z naivismu, pohádky a lyrického snění.
Jiří Smrž: Eurydika v uhelném dole
Kresby Eva Prokopcová. 23. svazek Edice současné české poezie, Klokočí a Knihovna Jana Drdy, 70 stran
Petr Motýl: Maják na konci světa
22. svazek Edice současné české poezie, Klokočí a Knihovna Jana Drdy, 82 strany