Článek
Sama zpěvačka se při vystoupení zeptala, jestli se divákům dobře sedí, a oznámila, že je to vlastně taková zkouška pro to, jak by se mělo s návštěvníky nakládat při nadcházejících koncertech.
Položila těžkou otázku. Samotný koncert, na kterém ji doprovázela čtyřčlenná kapela znamenitých muzikantů (Beata Hlavenková, Patrick Karpentski, Viliam Béreš a Martin Novák), na ni odpověď nedal. Písničky z uvedeného alba jsou tak složité a mají tolik nálad a poloh, že v jednu chvíli svádějí k zasněnému poslechu, při němž je dobré vnímat především atmosféru a zvuky nástrojů, a ve chvíli jiné zase nutí k pohybu v někdy až nervním rytmu, který se v aranžích tu a tam objevuje.
Lenka Dusilová s sebou neveze jen tak obyčejný koncert. Přehraje na něm všechny skladby z alba, které má pro ni velmi osobní hodnotu. Funguje jako médium, jež divákům všechny komorní příběhy vypráví, zpívá a sděluje.
Spolu s kapelou přináší zážitek z hudby, z uměleckého díla. Písničky jsou náročné na poslech, přitom k němu naléhavě přitahují. Navíc se v duchu baromantických aranží nesou i skladby z minulých alb, které počet písní doplňují na sedmnáct.
Dusilová dokazuje, jak znamenitou zpěvačkou dnes je. Těžké party zvládá s naprostým přehledem, jakmile v intonaci lehounce poleví, hned to napraví, navíc úžasně využívá dynamických možností hlasu. To vše činí s nečekanou lehkostí.
Pokud bychom měli hledat problémy koncertu, nenajdeme je v interpretaci, byť ta byla pro hudební nezasvěcence velmi členitá, vzpouzející se tradiční představě o „rádiovém“ tvaru písničky. Poněkud nepříjemně dlouhé a prázdné byly pauzy mezi skladbami, což způsobila potřeba doladit nástroje (spravila by to přítomnost technika) a nastavit technologie tak, aby v danou chvíli pracovaly podle představ autorů. Možná by si koncertní provedení zasloužilo i nápaditější osvětlení, byť to jablonecké komorní mělo své opodstatnění už třeba jenom v tom, že nechtělo rozptylovat diváckou a posluchačskou pozornost.
Jinak to ale byl silný koncertní zážitek. V Lence Dusilové a její stávající hudební partě má česká scéna pozoruhodný úkaz, kterého si je třeba vážit.
S Lenkou Dusilovou po koncertu Baromantiky
Jak koncert hodnotíš?
Byl to první koncert našeho turné, takže ještě vychytáváme mouchy. Neměli jsme bohužel tak dlouhou zkoušku, jak bych před vystoupením potřebovala. Samotný koncert jsem si ale užila. Skladby nejsou na hraní vůbec jednoduché, mají poměrně složité aranže, přesto z toho mám dobrý pocit.
Byla v setlistu písnička, na kterou ses vyloženě těšila?
Těžko říct. Každá má úplně jiné emoční zabarvení a nese jiný pocit. Některé už ale mám víc pod kůží, takže je jasné, že při jejich hraní se člověk takříkajíc víc rozletí.
Starší skladby jste přearanžovaly do atmosféry písniček z alba Baromantika. Bylo to složité?
To je spíš otázka na mé kolegy ze skupiny, je to jejich práce. Z mého pohledu to ale vypadá, že ty nové aranže chrlí bez nejmenších problémů. Nevím, kam na ně chodí…
Na začátku písně Wspomnienie sis nahrávala pěveckou linku do looperu a do toho začali reagovat diváci. Ty jsi je gestem umlčela. Nebylo to neslušné?
Nemyslela jsem to nijak zle. Eurocentrum v Jablonci ale není akusticky moc přívětivý prostor, a tak jsem věděla, že jejich reakce bude ve zvukové stopě, kterou jsem pak v písničce dál používala, slyšet. Měla jsem pravdu, skutečně se nahrála.
___________________________________________________________
Seznam skladeb
Baromantická
Mrazy
Pro tebe
Vlčí oči
Brother
Kontrapunk
Wspomnienie
Luna
Moje milá má všechny přednosti vody
Smiluje
Ptáci
Království zvyku
Valerie
Noni Jam
Výkřik
Spatřit světlo světa
Hodnocení 85 %