Článek
Dvojice loni zaujal albem Mimikry, v níž se Bargeldův naléhavý a nezaměnitelný hlas spojil s chladnou elektronikou a přesnými rytmy futuristického minimalisty Nota.
Bargeld je dobře znám především ze své mateřské skupiny. Jako kytarista ale také dlouho doprovázel Nicka Cavea a vystupoval i sólově nebo se věnoval rozhlasovým hrám. Carsten Nicolai, používající pseudonym Alva Noto, patří ke klíčovým postavám elektronické scény. Na jeho nahrávkách není jediný zvuk navíc, rytmy jsou strohé, ale hutné.
Kromě vlastních skladeb se na desce objevil i jeden tradicionál I Wish I was A Mole In The Ground a písnička One od Harryho Nilsona.
Jde o jedno z nejzajímavějších spojení klíčových představitelů odlišných žánrů za poslední roky. Nejde ale o samoúčelnou fúzi s cílem prodat kombinaci dvou známých lidí, ale pokus o integrální propojení dvou vzdálených světů, které oba protagonisty nutilo přizpůsobovat svůj přístup tomu druhému. Bargeld se musel vyrovnat s tím, že za sebou nemá neubautenovskou strojovnu, která mu umožňuje chrlit slova, Noto zase s egem a expresivností zpěváka.