Hlavní obsah

Barbaři z moravského Mušova dorazili do Bonnu

Právo, Peter Kováč

Řím a barbaři – pod tímto názvem nabízí Kunsthalle v německém Bonnu jednu z největších výstav, jaká kdy byla připravena o pádu Říše římské a o stěhování národů v Evropě ve 3.–7. století našeho letopočtu. Celkově bylo organizátory shromážděno na tisíc uměleckých a archeologických památek, od železných zbraní až po luxusní šperky. Jen z Moravy pochází na sto exponátů a do Německa je zapůjčilo muzeum v Mikulově a Moravské zemské muzeum v Brně.

Foto: Profimedia.cz

Věstonická Venuše, Ilustrační foto

Článek

Bonn nepředstavuje dobu stěhování národů jako střet civilizace a barbarství, ale jako konfrontaci různých pojetí kultur: městské, vesnické a kočovnické. Římané žili ve velkoměstech s veřejnými lázněmi, s amfiteátry, s kanalizací, s domy s vyhřívanou podlahou a s atrii ozdobenými skvosty antického sochařství.

Germáni byli usedlí ve vesnicích, jejich architektura byla dřevěná, v řemesle prosluli jako zdatní kováři, v užitém umění okouzlovali zpracováním drahých kovu, i obyčejného proutí. Hunové z umění ctili jen to, co se dalo odvézt na koni: víc než mramorové sochy a dřevěné modly je zajímali zlaté a stříbrné šperky.

Antičtí historikové od 3. století našeho letopočtu s obavami vyslovovali názvy kmenů, jako byli Vizigóti, Ostrogóti, Vandalové, Gepidové… O Hunech psali, že prý působí spíše jako dvounohé bestie než jako lidé. Římští poslové však narazili v táboře jejich vůdce Attily na řeckého obchodníka, který se oženil s Hunkou a tvrdil, že se mu mezi barbary daří daleko lépe než za mocným valem císařského impéria.

O soužití Římanů s barbary svědčí i tzv. „královský hrob“, objevený nedaleko moravského Mušova.

Evropa byla v pohybu

Kdysi tu stával římský vojenský tábor, jehož legionáři měli za úkol udržet na uzdě zdejší Germány, což se dalo nejlépe hrozbou i podplacením. A tak se nedaleko tábora našla germánská hrobka s pozůstatky dvou mužů a jedné ženy, pro které antičtí řemeslnící vyrobili luxusní umělecké předměty, mimo jiné stříbrné, skleněné a bronzové nádoby, toaletní a kosmetické potřeby, bronzový skládací stolek s držadly v podobě koňských hlav… Nejcennějším kusem byl bronzový kotel se čtyřmi podobami Germánů s typickým svébským uzlem a plnovousem, který je nyní i atrakcí bonnské výstavy.

Doba však mírovému soužití příliš nepřála. Evropa byla v pohybu. Moc věčného Říma, jehož legie pacifikovaly půlku Evropy, se zhroutila a na troskách této civilizace se začal budovat evropský středověk. Poslední kapitola výstavy tak patří symbolicky Karlu Velikému, novému sjednotiteli Západu, který se stal vzorem pro všechny další vládce včetně císaře a českého krále Karla IV.

Související témata:

Související články

V Nižboru probíhá výstava o Keltech

Slavnou minulost naší země, kterou až do prvních let tohoto věku obýval keltský kmen Bójů, už několik let přibližuje Informační centrum keltské kultury...

Výběr článků

Načítám