Článek
K rozhovorům oslovila psychiatričku Hanu Papežovou, plastického chirurga Andreje Sukopa, kardiologa Jana Marka, primáře spinální jednotky Jiřího Kříže, chirurgy Roberta Lischka a Pavla Pafka, psychiatry Radkina Honzáka a Cyrila Höschla, radiodiagnostika Jana Daneše, kardiochirurga Jana Pirka, klinickou onkoložku Petru Tesařovou a porodníka Antonína Pařízka. Bára Nesvadbová s ni mi mluvila o jejich práci, zdraví, o vztahu k pacientům, o jejich láskách a víře, která je provází, i o životě.
Co vás přivedlo na nápad napsat knihu o lékařích?
Byla jsem doma po operaci a navštívil mne můj velmi dobrý kamarád Jakub Knězů, se kterým spolupracuji v rámci Etincelle – dohromady ve Středočeském kraji zaměstnáváme na sto šedesát mentálně handicapovaných spoluobčanů z ústavů či z chráněného bydlení.
Máme literární kavárny, pekárnu, mandl, úklidovou službu, tak jsme s Jakubem plánovali další aktivity, a jsme spolužáci z vysoké, z žurnalistiky, a říkali jsme si, že už vůbec oba neděláme naše původní řemeslo, že už se věnujeme jen neziskovému sektoru, a pravda, já knihám.
Tak se Kuba jen okrajově optal, s kým že by mě bavilo dělat rozhovory? A mně okamžitě naskočilo, že buď s duchovními, či lékaři. S lidmi, kteří zasvětili svůj život pomoci bližnímu. Lidmi, kteří cítí metafyzický přesah. Kteří dnes a denně balancují na hranici.
Obal knihy
Proč jste se rozhodla právě pro formu rozhovoru?
Mám všech dvanáct zpovídaných velmi ráda, proto jsem se těšila je potkat. Moc si jich vážím. A psát jejich portréty od stolu, to mi rozhovor přijde autentičtější, reálnější, s větším informačním sdělením pro čtenáře.
Podle čeho jste si vybírala lékařské kapacity?
Podle spolupráce s mým nadačním fondem Be Charity. Často jsou to lidé, kteří mi pomáhají s rehabilitacemi našich dětí. Snad jedině pan profesor Lischke byl na doporučení přítelkyně, Dany Bérové, a musím říct, že setkání s ním je pro mě osobně nezapomenutelným zážitkem. Málokdo tak úspěšný, tolik talentovaný, tak vzdělaný, jako je pan profesor, má v sobě tolik pochybností, které se nebojí přiznat. Mám ráda lidi, kteří si kladou otázky, kteří pochybují…
Jaký největší dojem jste si ze setkání s nimi odnesla?
Ten extrémní workoholismus. Víte, pracuji od šestnácti, vážně hodně ráda. Pořád pracuji, nemám žádné takzvané hobby, ale proti lidem z knížky? To se vůbec nedá srovnat. Nesmírně mě tím bavili, tou poctivostí, oddaností a pokorou.
Je podle vás lékařský svět jiný než ten „normálních“ smrtelníků? Můžete to určitě nejlépe posoudit sama, když jste z lékařské rodiny.
Jistě ano. Každý profesní kruh má svá specifika. Já vyrůstala mezi psychiatry, tak jak mám jejich školu, mám zcela jiné normy, takřka nic mi prostě nepřijde divné. Možná ten doktorský žargon/vtip, obzvláště u chirurgů a porodníků, tak tam se ještě občas překvapím…
Jak se vám teď žije? Po mnoha letech jste odešla z postu šéfredaktorky lifestylového časopisu…
Krásně. Časopisecká tvorba mi zcela nezmizela, připravujeme s Pavlínkou Saudkovou literární měsíčník. Jen je to kapku jiné. Maličko chytřejší než ta móda. Byť ji stále vnímám jako svébytnou součást umění, inspiraci.
Loni v červnu pokřtila spolu se Zdeňkem Svěrákem, fyzioterapeutem Pavlem Kolářem a tenistkou Petrou Kvitovou novou dětskou lůžkovou rehabilitaci v motolské nemocnici.
Je těžké zvykat si na nový život?
Vůbec, já měla reálně tři práce, vlastní psaní, ke kterému se pojí divadla a filmy, rozhlasová pásma. Be Charity a našich dnes už 63 postižených dětí, znám každou rodinu, trávím s nimi dost času, Etincelle a časopis. Šlo to tak do třiceti osmi, kolem čtyřicítky mi došlo, že vážně potřebuji aspoň občas spát.
Jaké plány máte do budoucna?
Teď čtrnáctého máme koncert klavíristy Ivo Kahánka, který se k Be Charity přidal jako dobrovolník. Na jaře se začíná natáčet film podle mé novely Přítelkyně, Bestiář je hotový pro divadlo, dopisuji román a přemlouvám Jakuba na ty duchovní. To by mě bavilo moc.
Jinak první akci s fondem máme 25. února na Jatkách 78, je to diskusní pořad Válka hodnot, mezi hosty bude třebas bývalý vyšetřovatel Robert Šlachta, ekonom Aleš Michl, fyzik Jan Rak nebo poslanec Miroslav Kalousek, moderuje to Petr Šimůnek s Pavlínkou Wolfovou a glosují Iva Pazderková s Adélou Ebel.
Barbara Nesvadbová
Pracovala jako šéfredaktorka několika časopisů, sedmnáct let byla šéfredaktorkou módního časopisu Harper’s Bazaar. Je autorkou třinácti knih, např. Bestiář, Pohádkář, Přítelkyně. Vydala také fejetonové sbírky, pro svou dceru Bibianu napsala knížku Garpíškoviny aneb Bibi a čtyři kočky. Druhou dětskou knihu Tři maminky a tatínek vydává spolu s Natálií Kocábovou a Alenou Ježkovou. Její poslední knihou jsou Momentky. Založila nadační fond Be Charity, který postiženým spoluobčanům, primárně dětem s fyzickým či mentálním handicapem, přispívá na rehabilitace a rehabilitační pomůcky.
Veškerý výtěžek jde znovu na rehabilitace našich dětí. Jako u každé naší akce my do koruny zisk rozdělíme, nemáme organizační náklady. Tak pevně doufám, že tam nebudu sedět v publiku s otázkami na smysl demokracie, podstatu pravdy a lidství zcela sama…