Hlavní obsah

Bals, dobře utajený běžec proti času

Francouzský spisovatel Gustav Flaubert říkal, že by se umělec měl skrýt za dílo a zůstat v určité anonymitě. Olomoucký malíř vystupující pod pseudonymem Bals, ročník 1944, je právě takovým případem. Neuveřejňuje své jméno, nehřeje se v záři reflektorů médií, ale vernisáže své výstavy Běžec proti času (trvá v pražské Galerii Nová síň do 13. srpna) se přesto osobně zúčastnil.

Foto: Jan Šída, Právo

Pohled do expozice.

Článek

To, co primárně každého návštěvníka okamžitě osloví, je prostor, respektive jeho vizuální podmínky. Galerie využívá jeden výstavní sál, který je prosklený, a díky tomu i dostatečně světelné ošetřený. A jako estetická nadstavba jsou v jejím interiéru tři černé židle. Tentokrát je organizátoři umístili doprostřed bílých stěn a podlahy do trojúhelníkového obrazce, takže společně s rozvěšenými velkoformátovými obrazy malíře Balse vytvářejí dokonalou symbiózu. Člověk si může sednout na jednu z židlí, kochat se díly, pak si přesedat a dívat se na ně z jiných zorných úhlů. A nemusí nikde běhat.

Autor pracuje s expresivním či abstraktním výtvarným rukopisem. Figurativní tvorbě se nevyhýbá, ale na výstavě prezentuje díla, která lidská těla sice zobrazují, ale jen náznakem a spíše v obrysech.

Nejmarkantněji je to patrné na bezejmenném díle vytvořeném kombinovanou technikou. Výtvarník si v tomto případě vystačil pouze s černými liniemi s šedočerným a smetanově bílým podkladem. Z dálky propletené čáry evokují koupající se dívku rubensovských křivek napůl přikrytou tmavým pláštěm. Na většině dalších obrazů už malíř pracuje s více barvami. Kromě černé a bílé přidává ještě béžovou, rezavou a hnědou. Plus červenou, kterou však malíř šetří a používá ji jen velmi střídmě. Na velkých plátnech to vypadá, jako kdyby na ně dopadaly kapky krve, nebo jsou to otevřené krvácející rány.

Taková je třeba Zimní krajina (2020) na které dominuje šedá, ze které prosakují rudé skvrnky. Možná to jsou ohně u jezera za podzimního mlžného podvečera, možná jemně krvácející rána mučedníka na kříži.

Na jiném díle Mezi tím (2021) je už červená vertikální linie ve významnější roli. Rozděluje plochu na dvě části jako mýtický meč krále Artuše vetknutý do kamene. Ten symbolizuje hnědá rezavá plocha na levé straně. Zatímco skvrna stejné barvy na pravé straně evokuje lidskou postavu líbající místo, kde pomyslný meč proniká hmotu kamene.

Každý z obrazů, které Bals vystavuje, je možné vysvětlit několika způsoby. Často i protichůdnými. Na druhou stranu, chtít ke každému výtvarnému dílu přesný manuál je jako chtít chytat vítr, nebo jako běžet proti času.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Galerie Nová síň

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám