Článek
V úterý dopoledne byl film promítnut českým novinářům a odpoledne měl předpremiéru v pražském kině IMAX.
„Chtěl jsem dostat na filmové plátno svět, který bych v dětství miloval,“ říká o svém vysněném projektu režisér James Cameron a dodává: „Místo, které je na jiné planetě, místo plné imaginace a vzrušujících tvorů.“ Uvedení filmu do kin přitom předcházela obří reklama, za níž stál sám Cameron, který zřejmě věří, že Avatarem trhne vlastní rekord nejvýdělečnějšího filmu všech dob, dnes již bájného Titaniku.
Trojrozměrný svět
S 3D brýlemi na očích vplouvá divák Avataru do světa fantazie na planetě Pandora, místu tak nádherném, až přechází zrak. Nejbujnější příroda, jakou si lze vysnít, životem kypící šťavnatý a kvetoucí svět je doslova k nakousnutí.
Pro člověka je však pobyt na Pandoře možný teprve po vytvoření genetického dvojníka, hybridu Avataru, který fyzicky odpovídá původnímu obyvatelstvu Pandory: štíhlé, pružné bytosti mají fluorescentní modrou kůži, svítivě žluté oči a dosahují třímetrové výšky. Toto obyvatelstvo – ostatně jako všichni domorodci ve všech filmech – nechce nic jiného, než aby jim zlý bílý muž nebral jejich zemi, neničil a neloupil.
Avatar je další z mnoha variant boje s agresorem, navíc opepřený tak výraznou a nepříjemně frázovitou ekologickou propagandou, že se divák při vší té nádherné modři na plátně trochu obává, aby v kině nezezelenal. Po technické a výtvarné strance jde však o špičkové dílo. Jeho vrcholná bitva se dokonce řadí po bok té z Pána prstenů tak zjevně, až se člověk trochu stydí za takové filmařské opisování.
