Hlavní obsah

Avantgardista Rössler klasikem

Novinky, Tomáš Pospěch

Donedávna byl avantgardní fotograf, malíř, kreslíř a autor koláží Jaroslav Rössler (1902-1990) znám jen úzkému okruhu znalců české fotografie. Jak by také ne, když se teprve na konci svého života dočkal několika samostatných výstav i určitého uznání a dlouhá desetiletí zde citelně chyběla jakákoliv publikace souhrnně mapující jeho dílo.

Foto: Ondřej Kořínek

Ilustrační foto

Článek

Teprve před necelými dvěma lety a téměř sto let od autorova narození vydalo nakladatelství Torst v edici drobných čtvercových fotografických publikací Rösslerovu první monografii. A nyní byla vydána i dlouho avízovaná velká monografie tohoto autora, s podtitulem Fotografie, koláže, kresby. V koncepci a výběru fotografií historika fotografie, pedagoga a fotografa Vladimíra Birguse, autora textu již první knihy, a Jana Mlčocha, vedoucího fotografické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, ji vydal Kant, v současnosti nejagilnější nakladatelství zaměřené na fotografické publikace.

Avantgardní Drtikolův žák

Výrazně introvertní Jaroslav Rössler, snad česko-německého původu, se vyučil na začátku 20. let ve vyhlášeném ateliéru Františka Drtikola. S tímto učitelem jej spojovala hluboká znalost soudobých trendů, řemeslná dokonalost děl i silný kontrast mezi moderností fotografií a archaičností jejich technického provedení. Ušlechtilé tisky se u Rösslera objevují ještě v roce 1948. V počáteční, ale neobyčejně progresivní tvorbě reagoval na kubismus i futurismus a ve svých světelných obrazcích a kompozicích s jednoduchými předměty vytvořil i ve světovém kontextu rané a radikální příklady abstraktní fotografie.

Byl prvním z českých avantgardních autorů, který vytvářel fotogramy, tedy fotografie bez použití fotografického aparátu. Jako jediný fotograf zastoupený v Teigeho avantgardním sdružení Devětsil publikoval v meziválečných časopisech Pásmo, Disk a Stavba, spolupracoval s Osvobozeným divadlem a podobně jako řada dalších členů tohoto sdružení psal krátká filmová libreta, která nebyla pravděpodobně nikdy určena k realizaci. Dosud plně nezpracována a nezhodnocena zůstává autorova poválečná tvorba, stojící ve stínu ceněných děl meziválečných.

Fotografie, koláže, plakáty i kresby

Oproti malé monografii z edice Fototorst obsahuje nová reprezentativní publikace z nakladatelství Kant o třetinu více reprodukcí značně většího formátu, vedle fotografií a koláží jsou v ní zastoupeny také Rösslerovy nepříliš známé plakáty, kresby i obrazy. Pocházejí jak z autorovy pozůstalosti, pražského Uměleckoprůmyslového muzea, řady amerických a německých sbírek, tak od českých i zahraničních soukromých sběratelů. Velká část fotografií byla sice již publikována v první monografii z Torstu, ale velká monografie přináší konfrontace variant některých záběrů i několik Rösslerových barevných reklamních fotografií z 30. let a barevné experimentální izohélie z konce 60. a průběhu 70. let, které v první, výhradně černobílé monografii, zůstaly opomenuty.

Birgus se soustředil na stěžejní meziválečná léta

Rozsáhlý Birgusův text se soustřeďuje na Rösslerovo stěžejní tvůrčí období let 1919-1935, tedy od prvního dochovaného drobného snímku Opus I do doby, než je za podivných okolností vyhoštěn z Francie, usazuje se na Žižkově, kde si otevírá komunální ateliér a volné tvorbě se až do druhé poloviny 50. let věnuje jen sporadicky. Vedle podrobného zmapování autorovy tvorby i obsáhlé konfrontace se soudobými zahraničními fotografy opravuje Birgus některé tradované mýty a přináší i předatování některých prací.

Příspěvky dalších autorů

Na tento vstupní text navazují příspěvky dalších autorů. Jan Mlčoch rozšiřuje spektrum poznání Rösslerovy tvorby o oblast reklamy, které se věnoval zejména během dvou pařížských pobytů. Karel Srp se soustředil především na kresby a fotomontáže a obšírně se zabývá Rösslerovým obdivným a bytostným vztahem k rádiu, které se stává také častým námětem autorových prací. O dosud málo známé fotografově poválečné tvorbě, kdy výrazně experimentoval s nejrůznějšími technickými manipulacemi obrazu, píše Robert Silverio, experimentální polohy Rösslerovy tvorby i jeho vztahu ke konstruktivismu se v poněkud diskutabilním textu věnuje Mathew S. Witkovsky, historik umění z Washingtonské národní galerie umění.

Objevná a dlouho očekávaná publikace konečně reprezentativně představuje tohoto klasika české fotografie, a fotografická publicistika tak splácí jeden z velkých dluhů, mnohé další však zůstávají. Stále zde citelně chybí přinejmenším monografie Eugena Wiškovského, teprve objevujeme představitele skupin a výstav F5, F3, F4 nebo českobudějovickou Fotolinii.

Jaroslav Rössler: Fotografie, koláže, kresby, kKoncepce a výběr fotografií Vladimír Birgus a Jan Mlčoch, texty: Vladimír Birgus, Jan Mlčoch, Robert Silverio, Karel Srp, Matthew S. Witkovsky, nakladatelství KANT, 2003 155 stran, 134 obrazových reprodukcí cena neuvedena

Související témata:

Výběr článků

Načítám