Článek
Jak tento projekt vznikl?
Robin Král (autor textů): Začal vznikat před třemi lety, kdy jsme s Honzou Lstibůrkem pracovali na mém absolventském cédéčku pro Konzervatoř Jaroslava Ježka. Studoval jsem tvorbu textu a scénáře. Spolupráce nás oba bavila, a tak když jsme tu práci skončili, Honza navrhl, abychom připravili ještě něco dalšího. Jeho představa byla, že to bude cosi koncepčního. Následující půlrok jsme přemýšleli, o čem to album bude.
Jan Lstibůrek (autor textů): S Robinem jsem chtěl dál spolupracovat proto, že jeho texty o něčem jsou. Hudba pro album vznikala na již napsané texty. Robin má úžasný cit pro rytmus, takže to šlo samo.
Proč se album jmenuje Blázinec?
Král: To slovo říká, že jsou to písničky o duševních poruchách. Pro nás je to ale především blázinec kolem nás. To, co je vystihnuto v diagnózách, které člověk najde v nějaké chytré knize, jsou extrémní podoby něčeho, co mnozí lidé do určité míry cítí sami u sebe. Témata písniček stojí někde v polovině cesty mezi tím, co je běžný životní pocit, a co extrém, který vyžaduje lékařskou péči. Myslím si, že určité výchylky může pociťovat spousta lidí. Přijde mi dobré o tom mluvit, protože kolem toho existuje velké tabu.
Lstibůrek: Oba s tím máme poměrně blízké zkušenosti ze svého vlastního okolí. Myslím, že obecně se tyhle otázky dotýkají velkého množství lidí.
Král: Záměr alba není osvětový ani charitativní. Když jsme si ale vybrali takové téma, přišlo nám najednou dobré mluvit právě o těchto věcech ve veřejném prostoru.
Studovali jste poruchy, o kterých jsou vaše písničky?
Král: Mám kamaráda neurologa, který je spoluzakladatelem Neuropsychiatrického fóra. Pomáhal mi sehnat odbornou literaturu a konzultoval jsem s ním obecné vlastnosti diagnóz. Z toho jsem pak vycházel. Nebylo to ale tak, že bych napsal text a dal ho odborníkovi, aby mi řekl, jestli jsem se odchýlil od tématu.
Velkou výhodou této spolupráce pak bylo i to, že Honza umí velmi dobře číst texty. Nejde jen po hlavních motivech, ale přemýšlí o celém jejich obsahu.
Psali jste skladby interpretům takříkajíc na míru?
Lstibůrek: Jenom v případě Xindla X, který nazpíval skladbu Automutilant. U ostatních jsme si na základě vzniklých písní řekli, že by bylo skvělé, kdyby ji zpíval ten nebo ten.
Král: Když jsme byli přesvědčeni, že máme na desku dost dobrých písniček, napsali jsme si na papír jejich názvy a vedle jména zpěváků, kteří nás zajímali. Rozhodoval náš vkus. Potom jsme procházeli písničku za písničkou a vybírali jsme, kdo z nich by se pro jakou hodil. Byl to v tu chvíli jenom papír, a tak jsme byli ve svých představách trochu drzí. Jako zázrakem se ale stalo, že z pětadevadesáti procent na naši nabídku zpěváci kývli.
Je Blázinec seriózní a vážný projekt?
Král: Baví mě ta nejistota ve vnímání desky, ale nevím, jestli je to dobře, anebo špatně. My jsme to mysleli vážně, ale tím se nezříkáme jakéhokoli zábavného momentu, který v písničkách je.
Uvidíme Blázinec někdy v albovém obsazení naživo?
Lstibůrek: Chtěli bychom, aby 10. září proběhl v pražské La Fabrice křest vinylové desky za účasti orchestru a všech zpěváků. Ve středu večer album za účasti velké většiny z nich pokřtíme v pražském Bontonladu.
Kdo co zpívá
David Koller – Normální člověk
Ewa Farna – Autistka
Tomáš Klus – Pedofilův rap
Jiří Suchý – Klaustrofobik
Kristýna Kudrnáčová – Nymfomanka
Ivan Hlas – Neurotik
Iva Pazderková – Bulimička
Xindl X – Automutilant
Vanda Šípová – Árie láskou posedlá
Marek Eben – Zaznamenávač
Bára Basiková – Maniodeprese
Tomáš Hanák – Narcis
Wabi Daněk – Multifobik
Petra Páchová – V noci se mi zdálo