Článek
Souhlasíte s tím, že největší výhoda kytary je, že na ni letí holky?
Vtipné… Řekl bych, že to je úžasné, ale pro mě nikoli to hlavní. Když se ráno vzbudím, mohu se věnovat něčemu, co opravdu miluji. To je něco skvělého. Holky jsou bonus.
Před dvěma lety jste vyhrál soutěž Australia’s Got Talent. Byl jste od prvních kol soutěže favoritem?
Lidé mě podporovali od první chvíle, kdy jsem se objevil na obrazovce. Ale bylo určitě velmi těžké vybrat vítěze z tak velkého množství rozdílných účastníků. Chci tím říct, že těžko můžete porovnat kytaristu s partičkou zápasníků wrestlingu.
Kolik dobrých kytaristů vám bylo v soutěži soupeřem?
Pravda je, že jsem tam byl jediný kytarista. Ale bylo tam třeba pár úžasných zpěváků a tanečníků. A pak ti zápasníci, karatisté a další blázniviny.
Byl v té soutěži někdo, kdo byl podle vás opravdu talentovaný?
Popravdě řečeno se mi zdálo, že některé soutěžící nezajímalo nic jiného, než aby se přes noc stali hvězdami. To mě přivádělo k lehkému šílenství. Věřím, že abyste byli úspěšní, musíte pro své umění planout. Můj největší respekt si ale získali jen dva soupeři. Mladý operní zpěvák s nádherným hlasem, který skončil druhý, a malý kluk, který hrál klasiku na piáno. Ten byl úžasný.
V době, kdy jste se přihlásil do soutěže, už jste měl vydané první album Birdseed. Proč jste se přihlásil?
Vlastně mě o to požádali. Organizátoři soutěže sami dopředu talenty vyhledávají a mě zavolali, jestli nechci přijít na konkurz. A já nikdy neodmítám možnost hrát, takže jsem si za tím šel.
Jak se vám po vítězství v soutěži změnil život?
Byla to změna, protože se na mě začalo hned pohlížet jako na úspěšného. Už před soutěží jsem odehrál přes tisíc koncertů, takže jsem toho za sebou měl docela dost. Nikdy jsem ale neměl takový respekt jako po tom vítězství. Vyhrát tu soutěž byla neuvěřitelná věc.
Prý jste se na kytaru učil hrát podle videí na stránkách youtube. Podle jakých kytaristů jste se učil?
Nejprve to byli chlapíci, jako jsou Eric Clapton, Ry Cooder, Rory Gallagher a Santana. Poté jsem byl posedlý Ericem Johnsonem. Ale všechno se změnilo, když jsem slyšel hrát Tommyho Emmanuela. Je můj nejoblíbenější kytarista.
Je nějaký umělec, se kterým byste si chtěl zahrát?
Strašně rád bych si zahrál s Jeffem Beckem.
Je mezi světovými kytarovými esy velká rivalita?
Myslím, že dobré hráče vůbec nezajímá, kdo je nejlepší. Já jsem byl zvolen časopisem Guitar Player Magazine nejlepším novým talentem, ale myslím, že je velmi těžké posuzovat dohromady úplně jiné žánry. I když je to jen v mezích kytarové hry.
Do jaké míry při koncertech improvizujete?
Miluji improvizaci, ta dělá každý koncert výjimečným. Koncert není nikdy stejný.
Myslíte si, že kytarová hra může v budoucnu projít nějakou zásadní změnou? Přemýšlel jste jakou?
Na youtube vídám úžasné mladé kytaristy. Zdá se mi, že úroveň stoupá. Ale pro mě je hudba od třicátých do šedesátých let daleko větší kalibr než většina té moderní. Takže část mého já se chce vrátit k základům. Nicméně myslím, že technologie spojená s nástroji bude muzikanty tlačit novými směry.
V současné době hodně cestujete po světě. Jsou místa, na která přijedete, umělecky nějak inspirativní?
Jednoznačně ano. Na světě je tolik ohromujících míst. Fascinuje mě například Evropa. Když se každé ráno budíte v jiném městě, hodně vás to naučí o různých kulturách. To vše na mě umělecky působí.
Co vás inspiruje při psaní skladeb?
Příběhy, obrazy, melodické a rytmické nápady. Ale nejčastěji mě inspiruje, když jsem svědkem nějakého úžasného uměleckého představení.
Píšete skladby v hotelech?
Neustále. Pracuji na písních a hudebních nápadech každou volnou minutu. Je to moje nejoblíbenější činnost na světě.
Pocházíte z Austrálie, odkud pochází i nástroj didgeridoo. Zkoušel jste na něj hrát?
Ano, ale nejsem moc dobrý. Někteří lidé umí skrz ten nástroj cirkulačně dýchat, takže hrají, i když se nadechují. Je to dost zajímavé.
Máte čas i na jiné aktivity než hru na kytaru?
Hrozně rád běhám, miluji pláže a ježdění na kánoi. Moc bych chtěl někdy zkusit lyžovat. Také mě hrozně baví hrát na bicí funk. Ale koho by tohle všechno nebavilo?
