Článek
"Pozvali jsme ke koncertům i ty nejlepší sólisty, abychom přilákali i mladé publikum," říká Ashkenazy, který během ledna s ČF uvede celkem ve třech programech pod Ashkenazyho taktovkou díla skladatelů jako Dmitrij Šostakovič, Sergej Prokofjev a Dmitrij Kabalevskij, vesměs autorů žijících v epoše sovětského diktátora J.V. Stalina a jeho totalitního režimu.
Ashkenazy, který sám pochází ze SSSR a jen díky "tání" v éře Chruščeva se mohl v 60.letech vystěhovat za svou manželkou na Island, uvede po Praze stejné koncerty s ČF ještě v Kolíně nad Rýnem, New Yorku a Vídni. V Londýně je pak nastuduje s London Symphony Orchestra.
"Chci připomenout zejména mladým lidem, co jsem sám zažil, a na co další generace zapomínají, což platí i o lidech na Západě, kteří to sice poznat neměli možnost a moc je to již nezajímá," vysvětluje Ashkenazy smysl projektu. Impulsem prý bylo i blížící se výročí smrti S. Prokofjeva. Skladatel skonal 5. března 1953. "Málo se ví, že Prokofjev zemřel ve stejný den jako Stalin a tak jeho pohřeb byl téměř utajený. Já sám si pamatuji, že jako mladý chlapec jsem ten den šel vylidněnou Moskvou na hodinu klavíru ke své učitelce. Zeptal jsem se jí celý vystrašený Co s námi bude? a ona mi pošeptala téměř kontrarevoluční větu Bude to jen lepší. Úplně jsem se lekl, ale pravdu jejích slov jsem poznal až později," vzpomíná Ashkenazy.
Aby ukázal obě stránky tvorby těchto skladatelů, uvede dirigent díla jak z období teroru, kdy si autoři často "vykupovali" jejich napsáním i holý život (viz tažení proti formalismu), tak i z pozdějšího období, kdy již po Stalinově smrti mohla určitá dávka protestu i vstoupit do jejich tvorby, třeba u symfonií Šostakoviče.
"Sovětským cyklem", který je doprovodnou akcí k ýstavě socialistického realismu v Rudolfinu,se zároveň uzavře Ashkenazyho účinkování v jeho poslední abonentní sezóně u filharmonie. S orchestrem pak v Česku vystoupí pouze na festivalu Pražské jaro.