Hlavní obsah

Architekta Loose představí výstavy na Špilberku i na internetu

Právo, Novinky, Miroslav Homola

Estetika bez jakýchkoli ozdob, nová koncepce uspořádání prostoru nebo břitké eseje učinily z brněnského rodáka Adolfa Loose (1870–1933) jednu z nejvýznamnějších osobností světové architektury 20. století. Sto padesát let od jeho narození připomene letošní největší výstava Muzea města Brna na hradě Špilberk nazvaná Evropan Adolf Loos – nejen brněnské stopy. Výstava, která potrvá do konce roku, je první velkou akcí celorepublikového projektu Rok Adolfa Loose 2020.

Foto: Archiv, GJF výstava Raumplan a současná architektura, Wolfgang Thaler (koláž)

Interiér Müllerovy vily, průhled ze salonu do jídelny a dámského budoáru a architekt Adolf Loos na dobovém snímku v mladém věku.

Článek

Muzeum hlavního města Prahy. Loosovo rodné Brno se do programu zapojuje právě výstavou Muzea města Brna.

Nejslavnější Loosovy stavby stojí ve Vídni, Paříži, Praze či v Plzni; brněnská výstava se však zaměřuje výhradně na jeho působení v rodném Brně a na Moravě. „Návštěvníci se zde seznámí s Loosovými realizacemi, jako je zámeček Viktora Bauera v areálu dnešního výstaviště, či s první Loosovou prací v Brně – Heroldovým domem, ale i s nerealizovaným projektem brněnského ‚domu na střeše‘ pro Heinricha Jordana,“ vyjmenoval kurátor výstavy Jindřich Chatrný, vedoucí oddělení dějin architektury Muzea města Brna.

„Sledujeme také Loosovy teoretické a společenské stopy v rodném městě – spolupráci s brněnskou redakcí časopisu Bytová kultura, vedenou architektem a designérem Janem Vaňkem a teoretikem Bohumilem Markalousem, i Loosovy kontakty s brněnskou architektonickou scénou 20. let minulého století, například s Ernstem Wiesnerem či Janem Víškem,“ řekl Chatrný. Kurátoři připomínají též dílo Loosových žáků Karla Hofmanna, Felixe Augenfelda a Paula Engelmanna, kteří navrhli stavby pro Brno a Olomouc.

Dětství v sochařské dílně

Expozice na Špilberku přibližuje také dílo otce slavného architekta, Adolfa Loose staršího, brněnského sochaře a kameníka. „Patřil k významným reprezentantům brněnské měšťanské kultury 60. a 70. let 19. století. Dětství v otcově kamenosochařské dílně, jeho práce a cit pro materiál patřily nepochybně k zásadním impulzům pro Loosovo tvůrčí směřování,“ vysvětluje kurátorka výstavy Dagmar Černoušková.

Česká centra se do oslav výročí zapojují programem Adolf Loos – Pioneer of Modern Living, speciálně připraveným pro online prostředí. Prostřednictvím facebookové a instagramové platformy se návštěvníci seznámí nejen s průřezem Loosovy tvorby v Čechách i na Moravě, realizacemi jeho staveb, ale i s jeho pozoruhodnou osobností.

Celou sérii zahájí ve čtvrtek 18. 6. 2020 v 18 hodin streamovaná prohlídka Winternitzovy vily v Praze.  Půlroční virtuální cesta po stopách Adolfa Loose – i tak lze nazvat cyklus připravený Českými  centry. Průvodcem bude speciálně vytvořená facebooková stránka https://www.facebook.com/AdolfLoosPioneerofModernLiving.

Výběr článků

Načítám