Článek
Žárové hroby pocházejí z období kultury lužických popelnicových polí z doby bronzové, jsou staré zhruba 3000 let. "Hroby ležely v hloubce kolem jednoho metru a jejich spodní část končila na úrovni hrubých říčních štěrků řeky Moravy," uvedl Faltýnek. Na místě se nacházely rovněž nádoby typických tvarů kultury mladší doby bronzové, jako jsou osudí, šálky a amforovité zásobnice.
Keramické nádoby ze žárových hrobů z období kultury lužických popelnicových polí.
Archeologové se v lokalitě pohybují od jara. Letošní nález navazuje na předchozí objevy. Například v roce 2004 odkryli archeologové při vyústění ulice Novosady do Žerotínovy ulice torza dalších čtyř žárových hrobů. První zmínka o existenci pohřebiště pochází už z roku 1947, kdy byly nalezeny dva hroby. "Nynější nález nám umožňuje udělat si poměrně přesnou představu o rozsahu pohřebiště i jeho stáří. Počet objevených hrobů se tak zvyšuje na 12. Unikátní je to, že jsme hroby nalezli v místech mezi sítěmi, které je velmi zastavěné," doplnil Faltýnek.
Před sedmi lety archeologové také nalezli necelých 350 metrů od pohřebiště sídliště kultury lužických popelnicových polí. Jedinečným nálezem tehdy byl odpadní areál s nálezy žárem deformovaných zmetků z hrnčířské výroby spolu s fragmenty hrnčířského těsta, z nichž nejzajímavější je bochánek hrnčířské hmoty s otisky prstů po hnětení. Přínos objevů spočívá v poznání osídlovacích strategií krajiny lidmi doby bronzové. Archeologický průzkum v lokalitě pokračuje.