Archeolog Zdeněk Schenk: Angličané mají rodný Shakespearův dům, Přerované Komenského školu

Z těch, které jsou pro Přerovany zásadnější, určitě nedávný odkryv základů bratrského domu se školou v lokalitě Na Marku. V rámci Olomouckého kraje to je nález dvacetiletí, protože se nám postupně podařilo odkrýt kostel sv. Marka, původní sbor, který byl vystavěn v roce 1554, a poté následoval objev krásné štětové uličky z poloviny 16. století.

Na něj navazoval objekt bratrského domu se školou, kde podle písemných zpráv nejprve studoval a potom učil Jan Ámos Komenský, což tomuto objevu dává až středoevropský význam. Bez nadsázky řečeno – Angličané mají svého Shakespeara a jeho rodný dům, my v Přerově máme základy původní českobratrské školy, kde působil jeden z největších evropských učenců.

Zejména zachovalost a celistvost základů, protože jsme odkryli prakticky celý půdorys. Za to vděčíme citlivému přístupu stavitelů, kteří přesně v lokalitě Na Marku budovali v devadesátých letech 19. století sokolovnu.

Jednoznačně na ty pozůstatky narazili, ale ušetřili je a obvodové zdivo sokolovny vbudovali mimo ně, aniž by je výrazně poničili. Jako by se snažili k těm pozůstatkům přistupovat s pietou a respektem. A bylo by barbarské, kdybychom my v jednadvacátém století zničili takto unikátní hodnoty kvůli vybudování parkoviště.

Velmi těžko se poměřuje na miskách vah, co je významnější. Já doufám, že vrchol ještě přijde… Jedním z klíčových výzkumů, kde působím již několik let s kolegou Mikulíkem, je ten v areálu bývalého cisterciánského kláštera na Velehradě. Mít možnost nahlédnout pod tak posvátnou půdu je zážitek na celý život.

A vzhledem k tomu, že jsem patriot dolního Pobečví, musím zmínit lokalitu Předmostí. Pro mě bylo obrovské vzrušení podívat se do nejstarší etapy místního osídlení, tedy více než sto tisíc let zpět. Dnes si málokdo z návštěvníků tohoto panelového labyrintu dokáže představit, že tohle je ta světoznámá paleolitická lokalita.

Asi objev pokladu z doby bronzové v Hradčanech na Přerovsku nebo odkryv dvoumetrového mamutího klu v Předmostí, který se nám podařilo vyzvednout neporušený. V současné době je vystavený v suterénech přerovského zámku

Doslova magický a nesmazatelný zážitek, na který se nezapomíná. Stejné pocity jsem měl, když jsem mohl pracovat na Helfštýně, který stojí na prvopočátku mého zájmu o archeologii. Tam jsem totiž našel první nálezy přesně v den mých desátých narozenin.

Jsem spíš archeolog, který se zabývá městskými aglomeracemi s důrazem na provádění výzkumů v historických jádrech měst. Všechno je o lidech, většinou není problém na stavbách se samotnými stavaři. Často ovšem investoři na Přerovsku zapomínají na ohlašovací povinnost, což vyplývá ze zákona.

Do jisté míry to vypovídá o tom, jak je společnost civilizovaná, protože na západ od našich hranic by si investoři nedovolili to, co se v některých případech děje u nás.

Některým ano. Čas jsou pro ně peníze. Měli bychom k národnímu archeologickému dědictví, které je často neporušené ukryto na dosah pár kopnutí pod úrovní dnešních chodníků, přistupovat alespoň s respektem.

Navíc je třeba si uvědomit, že takový objev, jaký se nám podařilo udělat v lokalitě Na Marku, nejen vzbudí zájem o archeologii, ale taky trochu vzbudí patriotismus, který v dnešní době chybí.

Archeologie je od prvopočátku mým koníčkem, takže všude vidím to, co by jiný jednoduše přešlápl. Támhle najdu pazourek, tuhle střep z neolitu, středověkou minci nebo v lese pozůstatky nějakého valového opevnění.

Občas se samozřejmě člověk dopustí hříšku (směje se), což by neměl, ale co si budeme povídat.