Článek
V knížce máte soubor nejkrásnějších moravských venuší doby pozdního pravěku. Sám jste našel v Mašovicích tzv. Hedviku, což je žel pouze noha plastiky, která by rozměry byla asi největší venuší neolitu ve střední Evropě. Jaký byl smysl těchto děl?
Plastiky vypálené z hlíny souvisely s náboženskými kulty. Žena byla chápána jako pokračovatelka rodu a současně s jejím vyobrazením souvisela plodivá síla země, což úzce záviselo na vyživování celé občiny. Takže zemědělský kult úrody se spojoval s fyzickým kultem plodnosti.
Věstonická venuše ze starší doby kamenné se esteticky výrazně liší od venuší mladší doby kamenné. Lovci mamutů obdivovali velká prsa i velký zadek, zatímco první moravské zemědělce zajímaly hlavně boky, ale prsa byla malá...
Zdrojem obživy ve starší době kamenné byl lov a sběr, takže Věstonická venuše je obrazem silné ženy, která musela nutně delší dobu kojit děti, které hned nemohly polykat maso nebo žvýkat kořínky.
:. Venuše z Hluboké Mašůvky u Znojma se stala jedním z nejznámějších uměleckých děl z mladší doby kamennéfoto: Právo/Petr Kováč
Zatímco první zemědělci v neolitu už měli dostatek mléka od koz, ovcí a krav a z obilí připravovali různé kaše s medem, což děti mohly už odmala jíst. Primární životadárná role ženského prsu byla potlačena a zůstaly jen silně zvýrazněné boky kvůli snadnému a úspěšnému porodu.
Věstonická venuše lovců mamutů působí spíše jako nějaký amulet. Zatímco venuše z Hluboké Mašůvky u Znojma má podobu kultovní sochy…
Charakterizuje ji adorační čili uctívající gesto rukou, vztahující se k nějakému božstvu. U paleolitické Věstonické venuše je i obličej udělán schematicky, zatímco u neolitické venuše z Hluboké Mašůvky je vidět tvář, která se skutečně někam dívá, jako by se obracela ke slunci. Předpokládáme, že tyto plastiky byly navíc malované stejně jako keramické nádoby, takže fyzické detaily byly zdůrazněny červenou nebo žlutou.
Jako archeolog odkrýváte s kolegy v Mašovicích u Znojma monumentální neolitický architektonický objekt nazývaný dvojitý rondel. Prý byl předchůdcem slavného Stonehenge v Anglii?
Přirovnání ke Stonehenge je přesné, ale je tu jeden rozdíl. V Anglii byly použity obrovité kameny, zatímco ve střední Evropě je všechno z hlíny a dřeva. Rondely, název je odvozen od jejich kruhovitého tvaru, měly kolem sebe většinou příkopy, které byly i šest metrů široké a čtyři metry hluboké, a uvnitř existovaly speciální dřevěné palisády.
Do rondelů se vstupovalo branami, které často odpovídaly světovým stranám. Stonehenge je dílo z úplného závěru pravěku, někdy kolem roku 2500 před naším letopočtem, zatímco středoevropské rondely byly postaveny o asi dva a půl tisíce let dříve.
Jaký byl smysl těchto unikátních staveb na jihu Moravy?
Vše nasvědčuje tomu, že jejich architekti museli mít dobré organizační, geodetické a astronomické schopnosti. Šlo o pracná a monumentální díla. Stačí si uvědomit, kolik času by jejich vybudování trvalo lidem, kteří by stromy poráželi motorovou pilou a příkopy hloubili bagrem. Oni měli jen kamenné sekery, dřevená hrabla a parohové kopáče.
Rondely sloužily ke shromáždění lidí ze širokého okolí, probíhaly tu zřejmě pravěké rituály spojené s astronomií, s uctívám Slunce, ale i Měsíce, a šlo i o jakýsi monumentální kalendář k určení doby setí, sklizně, vypuštění dobytka na pastvu apod. Samotné Mašovice musely být na konci pravěku významným a navštěvovaným kultovním místem.