Článek
Váš poslední singl O tobě i o mně je vyznáním lásky. Písničku napsal váš životní partner Tomáš Vartecký. Je určená vám?
Je to písnička pro mne, o nás a vlastně i o komkoli, kdo ví, co přináší dlouholeté soužití dvou lidí. Je to Tomášovo vyznání, ale psal ho v pro nás trochu temných dobách, kdy mně osobně do zpěvu moc nebylo. Teď je ale náš život zase zalitý sluncem a láskou.
Musím říct, že jsme toho za našich společných pětadvacet let zvládli tolik, že nás jen tak něco nepřekvapí a nepoloží. O tom tak nějak ta píseň je. Dotvořit nám ji pomohl americký producent Chris Lord-Alge, slavný a šikovný borec, držitel několika cen Grammy.
Pracoval se mnou už na písni Na malou chvíli. O Tobě i o mně také natočil u něj ve studiu kytarista a baskytarista z kapely Bon Jovi. Moci spolupracovat s tak slavnými a úspěšnými muzikanty byla moc hezká zkušenost.
Ve videoklipu vás dva ztvárňují herci Klára Miklasová a Tomáš Krutina. Je klip poctou vašemu vztahu?
Klip natočil mladý a velmi šikovný režisér Ondřej Kudyn a scénář napsal Ondra Brejška. Přišli s takovou retrospektivní vizí a mně se ten nápad moc líbil. Je to takové krásné romantické ohlédnutí na začátek naší společné cesty.
Myslím, že se už v klipu poznala spousta párů a lidé zavzpomínali, jak to třeba bylo na začátku jejich vztahu. Může to být i pocta mladickým láskám, které mohou trvat jen krátkou chvíli, ale stojí za to, anebo to může být jako v našem případě, kdy se krátký, letmý a intenzivní zážitek protáhl na čtvrtstoletí.
Vy i Tomáš Vartecký jste muzikanti. V neklidné hudební branži přitom spousta vztahů dlouho nevydrží…
S Tomášem jsme vždycky byli držáci. Jsme partneři a současně přátelé, kteří si ve všem rozumějí. Neumím si představit, že bych byla s někým, kdo by takříkajíc nerozuměl mé řeči. A Tomáš to má stejně.
Dnes už jsme skoro jako siamská dvojčata, máme na sobě vcelku příjemnou závislost, a hlavně se opravdu hodně milujeme. Naše láska stojí na silných základech, přečkala už mnohé pohromy, těžké zkoušky, nemoci, odchody nejbližších a vůbec to prostě byl občas slušný masakr.
Krásné je, že jsme tak dobří a dokázali jsme to. Tedy upřímně a možná neskromně musím říct, že asi víc já, no. Kluci jsou trochu křehčí stvoření a méně vydrží, to je známá věc…
V nové písničce O tobě i o mně zpívám: Jsi to nejtěžší, co mám, stejně jsem ráda, že tě znám. Totéž by přitom mohl zpívat ten můj kluk mně. Život po mém boku se vším, co mám ve vínku, by asi každý nedal.
Když před pětadvaceti lety přišel Tomáš do vašeho života, začal být hned spoluautorem vašich písniček?
V podstatě ano. Spíš víc autorem. Kromě toho, že jsem byla zamilovaná, se mi velice líbilo, jaké písně skládal. Seznámili jsme se na koncertech skupiny Wanastowi Vjecy. On byl jejím členem a já s ní se svou partou tehdy vystupovala jako předkapela.
Hodně jsme se bavili o muzice, a když se večer někde sedělo, hrával mi své nápady na písničky. Myslela jsem si, že to jsou skladby nějakých jeho oblíbených zahraničních skupin. Byla jsem překvapená, jaký talent to je.
Tom tehdy hrál také ve své kapele Kurtizány z 25. avenue. Já ji moc neznala, ale šla jsem na koncert a čučela jako blázen. Byl to fakt nářez. Bylo pro mě překvapivé, že když hraje tak tvrdou hudbu, dokáže složit tak jemné a melodické písně. A tak jsem se ho zeptala, jestli pro mě nechce něco napsat. Nikdy nic podobného nedělal, a tak jsme to prostě zkusili.
Za pár týdnů jsme už na nějakých nápadech dělali. Byli jsme zavření v pokojíku u jeho rodičů, u kterých v té době přebýval, a natáčeli první demosnímek. Byl na písničku Chvíli nad vodou. Ta byla naše úplně první.
Vzpomínám si, že v té původní verzi z pokojíku jeho rodičů neměla refrén. Tomáš tenkrát refrény moc neskládal, třeba písnička Nebe ho původně také neměla. Nebyl prostě takový popíkář jako já. Dodnes se dohadujeme, kdo ten refrén nakonec vymyslel. No jasně že já…
Najednou se z našich velmi intimních a osobních písní staly velmi úspěšné singly. A pak už to šlo jako po másle. Naučili jsme se spolu komunikovat a tvořit, já mu vlastně tak trochu vedla ruku a dodnes jsme si vzájemnou inspirací.
Na příští rok připadá třicet let Anny K. …
Ano, 21. března 1993 vyšlo mé první album Já nezapomínám. Připomněla mi to vlastně kamarádka. Já už dnes totiž občas trochu zapomínám…
Jak budete to výročí oslavovat?
Nedávno jsem s kapelou natočila tři díly nového pořadu Doupě hitů pro ČT art. V každém je pět písniček, které se prosadily a přežily dobu svého vzniku. První díl poběží už tento pátek od dvaceti hodin. Ve zrodu je také dokument. S Davidem Sísem a Vítkem Bělohradským zatím přemýšlíme, jak ho uchopit, aby to bylo zajímavé a výjimečné, aby to nebyl jenom sestřih nějakého archivu Anny K.
Letos jsme měli koncertně velice výživný rok, hráli jsme celé léto. Proto jsme se rozhodli, že neuspořádáme předvánoční turné, jak u nás bývalo zvykem. Odehrajeme pouze dva akustické koncerty, a to 9. prosince v Hradci Králové v krásném prostoru v galerii Petrof a následně 14. prosince v pražském Divadle Hybernia. Na další turné pojedeme příští rok, kdy chystám po šesti letech nové album. Nemůžu se dočkat.
Také se těším, až napadne sníh. Jsem totiž vášnivý lyžař. Narodila jsem se ve Špindlu, a tak mě v zimě určitě potkáte právě tam na sjezdovkách.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Světlo - Anna K CD, Best Of 1993-2018 - Anna K CD, Relativní čas - Anna K CD (Reedice 2015)
