Anna K.: Naše nadcházející koncerty budou oslavou života

Tak dlouhou pauzu od zpívání jsem zažila poprvé v životě. Do zpěvu mi vůbec nebylo, takže jsem rok absolutně necvičila, a je to určitě znát. Hlasivky jsou sval, a jako každý sval, který nepoužíváte, ochabnou. Věřím ale, že to nahodím. Už na tom makám.

Náš perkusista Víťa Halška se mě nedávno zeptal, jestli cvičím. Měla jsem pocit, že má na mysli fyzické cvičení, protože jsem předtím často mluvila o tom, že jsem nějak přibrala a že s tím chci něco dělat. Odpověděla jsem mu trochu naivně, že mám doma běhací pás a chystám se na to. On mi ale vysvětlil, že má na mysli cvičení hlasivek, tedy jestli doma zpívám. Znejistěla jsem a začala trénovat hned to odpoledne.

Zapnula jsem si po roce ten běhací pás na nejpomalejší tempo, jaké existuje, pustila si k tomu záznam našeho koncertu a dala se do zpěvu. Po dvaceti minutách jsem usoudila, že jsem na tom trochu bledě, a tedy že vzhledem k asi patnácti koncertům jen za červenec, které budou, vyhledám po mnoha letech od konzervatoře paní profesorku zpěvu.

To přesně nevím, ale cítila jsem intenzivně, že není čas ztrácet čas. Zvedla jsem telefon, zavolala paní profesorku a domluvila si s ní první hodinu hned na druhý den. Když mě slyšela, říkala, že mám hlas jako zvon, že ho je potřeba zase trochu rozeznít a že to rozhodně zmákneme.

Jsem přesvědčena, že to ve spolupráci s ní zvládnu a že 1. července v Brně na Špilberku budu připravená na start vymodlené a tolik očekávané letní koncertní sezony.

Udělali jsme jen jednu píseň, ale myslím, že moc pěknou. Spojili jsme se s americkým producentem Chrisem Lordem Algem a kytaristou z kapely Bon Jovi Philem X a natočili skladbu Na malou chvíli. Pak jsme ještě stihli natočit klip s Martinem Linhartem a celé to dopadlo skvěle. Takže jedno světýlko vlastně za ten temný rok bylo. Teď jsem začala prohrabovat archivy. Pouštím si staré demosnímky a nacházím moc dobré písně, takže jsme s americkým přítelem Chrisem v naší spolupráci pokračovali a brzy budeme mít další písně. Nemůžu se dočkat.

Jen nám teď trochu drhnou texty. Pracujeme na nich s Tomem spolu, ale jde to nějak pomalu, což bude nejspíš tím, jak jsme asi všichni trochu tou divnou dobou paralyzováni. Ale dokážeme to.

Americký producent Chris mi nabídl, že některé skladby nahraje se skupinou, kterou dal dohromady. Jsou v ní muzikanti od Alanis Morissette nebo z Jane’s Addiction, z mého pohledu kapela snů. On se mě ale zeptal, jestli mi ti lidé vyhovují, tak jsem se smíchem řekla, že o tom popřemýšlím.

Teď mi posílá nahrávky, které s těmi muzikanty vytvořil, diskutujeme o produkci a je to strašně zajímavá práce, i když na dálku. Chris žije v Los Angeles.

Nevadí, naopak. S Tomášem jsme se shodli na tom, že jim prospěje, když budou trochu jiné. Pracujeme spolu čtyřiadvacet let, jsem zvyklá na jeho způsob hry na kytaru, způsob skládání, máme stejný vkus. Ale je čas se někam posouvat a objevovat nové možnosti, když se nabízejí.

Navíc máme s Chrisem velice dobrou zkušenost z práce na písničce Na malou chvíli. Když nám poslal první mix, poslechla jsem si ho a na pár vteřin jsem lehounce znejistěla. Už při třetím poslechu jsem ale byla nadšená a jsem ráda, že jsme společně vytvořili zase něco trochu jiného.

Jela jsem tehdy za Tomášem na chalupu, pustila jsem mu to a on reagoval prakticky stejně jako já. Seděl v autě, poslouchal, nejdřív trochu koukal, potom řekl, ať to pustím ještě jednou, zase ticho a pak se ozvalo: Já myslím, že je to boží.

Dodal, že je rád, že jsme se pro tu změnu rozhodli a naši dvoučlennou partičku takhle hezky rozšířili. Nakonec se vše tak podařilo a zapadlo do sebe, že se píseň Na malou chvíli stala jedním z nejhranějších singlů v našich rádiích v loňském roce.

V létě jsme ji hráli bohužel asi jen čtyřikrát. Bylo to na menších vystoupeních, která se mohla konat díky tehdejšímu rozvolnění.

Těším se moc. Budu ráda, až vypadnu z tohoto stereotypního období plného nepříjemných myšlenek. Musím přiznat, že mě v něm tak trochu zradila hlava. Předtím vydržela dost, ale pandemie koronaviru její statečnost předčila.

Cítila jsem se velmi zranitelná. Byl to výsledek více nepříjemných věcí dohromady, protože jsem ve svém osobním životě v rodině zrovna neprožívala úplně šťastné období. Takže je načase se začít zase radovat a koncerty jsou pro mě velká radost.

Budou to skvělé koncerty, plné radosti ze setkání s fanoušky a z toho, že můžeme po tak dlouhé době pro ně zase hrát. Zazní určitě všechny písničky, které máme rádi my muzikanti a které mají rádi hlavně oni. Bude to oslava života, o který jsme byli všichni připraveni.

Teď jsem v pořádku, chodím na kontroly. Právě mě nějaké čekají, tak se těším, až to bude vše za mnou a já vítězně vyrazím za radostí a muzikou se svou milovanou kapelou.