Článek
Film se v osmi hlavách, respektive kapitolách věnuje životu talentované básnířky, která měla na počátku dvacátých let minulého století před sebou skvělou kariéru, když ji někteří lidé stavěli ještě nad A. S. Puškina.
Čas však trhl nejen oponou, ale i Anniným životem, a tak se za pár let tísní v nákladním vagónu směřujícím do neobydlených stepí Kazachstánu. Nebude to její jediná cesta ani jediný lágr. Básnířka Anna Alexandrovna Barkovová strávila v pracovních táborech sovětského gulagu a ve vyhnanství 22 let života.
Marta Nováková říká, že rozhodně netočila klasický životopisný film, což dokládá už fakt, že navzdory členění do osmi kapitol se film odvíjí na přeskáčku a de facto nerespektuje žádné zavedené dramaturgické zvyklosti.
Nováková na něm pracovala přes devět let a dnes říká: „Film 8 hlav šílenství, to je věčný zápas umělce s vnějšími okolnostmi, ale také s jeho běsy a touhami. Je to drama utkané z fragmentů jedné děsivé epochy. Průřez nešťastným 20. stoletím v nešťastné zemi, sledovaný citlivým a vnímavým zrakem básníka.“
Divák, který není s těmito fragmenty v jejich historické podobě dobře obeznámen, se však bude stěží orientovat. Tím spíš, že neherečka Langerová hraje Annu v průběhu let ve stejné, prakticky nulové masce a se stejným výrazem ve tváři.
Sama o nabídce a přijetí role říká: Hlavou mi proběhla jednoduchá věta, že režisérka Marta Nováková blouzní. Nikdy jsem ve filmu nehrála ani jsem to neměla v plánu. Snažila jsem se jí to vymluvit, ale přiznám se, že ve mně postupně rostla zvědavost, jestli bych takovou úlohu vůbec zvládla a jaké to je, hrát ve filmu. Byla to výzva a ty mám ráda. Nicméně mou zvědavost by bohatě uspokojila i nějaká vedlejší role. Marta mě po čase přesvědčila, že ví, co dělá, a tak jsem jí začala důvěřovat a nechala se vést.“