Článek
Zdá se mi, že se v kapele nemůžete shodnout, jestli je loňské album vaše nejtemnější, nebo nejoptimističtější. Jak to vidíte vy?
Temnější stránku v něm vnímají spíš novináři. Pro mě je to prostě jen další kapitola v našem příběhu. A nechal bych na fanoušcích, jak ho budou vnímat. Desku jsme nahrávali během pandemie, kdy bylo obtížné cestovat. Proto jsme se málokdy setkali.
Spíš než u samotného nahrávání mi to chybělo při psaní písniček, které poprvé v historii naší kapely probíhalo na dálku. Ale podle mě se povedlo tam tu chemii dostat, přestože jsme nebyli na jednom místě.
Tu desku miluju, je pro Interpol posunem. A hodně si teď užívám koncerty i to, že hrajeme zase společně. Kapela pro nás má teď jiný význam.
V jakém smyslu?
Ve smyslu vděčnosti. To, že mám už dvacet pět let kapelu, pro mě má hlubší smysl. Skládání písniček pro mě teď víc znamená. Neberu to jako samozřejmost, stejně jako koncerty.
Jak bylo řečeno, Interpol letos slaví čtvrt století. Co to pro vás znamená?
Nedávno jsem díky tomuto výročí přemýšlel o tom, co jsme všechno prožili. Když si člověk dá na hromádku všechna místa, na která se díky kapele dostal, všechny přátele, které potkal cestou, a desky, jež vydal, je to docela síla.
Nejvíc mě těší, že když tvoříme, pořád cítím stejnou radost, jako když jsme byli teenageři. Nemyslím si, že to tak má každá kapela, a já bych o to nechtěl přijít. Jak dlouho jsme na scéně, si uvědomuji i díky tomu, že New York je velmi proměnlivé místo. Dnes už je jiný než v době, kdy jsme kapelu založili.
Vaše kapela si získala uznání hned první deskou Turn On the Bright Lights. Co si vybavujete z dob předtím?
Pamatuju si to jako včera. V té době bylo všechno čerstvé a já ještě neměl své zkušenosti s čím srovnávat. Každý malý úspěch byl tedy zážitek. Ale také to bylo náročné. Trvalo nám pět let, než se nám podařilo nahrát a vydat první desku. Pamatuji si, jaké to bylo v době, kdy skoro nikoho nezajímalo, co děláme. Ale ten pocit, že se o něco snažíme a někam směřujeme, byl velice intenzivní. Takže i vzpomínky na onu tvrdou práci jsou dobré a neměnil bych vůbec nic.
Mají to dnes začínající kapely snazší?
Jak v čem. Samozřejmě mají k dispozici sociální média, což může šikovným hudebníkům zjednodušit cestu k nahrávacím smlouvám. Také mají technologie, díky kterým si snadno mohou alba nahrát sami. Když o vás tedy vydavatelé nestojí, je snazší si to dělat po svém.
Dovedu si ale také představit, že pokud se vám podaří hodně rychle zaujmout hned na začátku, když ještě nemáte dost zkušeností, a vzbudíte obrovská očekávání, která se na dnešní začínající hvězdy kladou, je to velmi obtížná situace. Nemáte čas poznat sám sebe, svou kapelu, a dojít si k tomu, co vlastně doopravdy chcete. Tohle předčasné výsluní mladým kapelám příliš nezávidím, i když někteří se s tím vyrovnat dokážou, za což mají můj obdiv.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Marauder - Interpol CD