Článek
Tak jako si můžete být jisti, že osobní setkání s Kaurismäkim bude mírně řečeno podbarvené alkoholem, stejně jisti si můžete být i tím, že jeho film se bude podobat očistné lázni, v níž léčivý účinek bylin laskavosti a naděje rozhodně nezhatí ta troška bahna, do něhož vás přitom ponoří.
Nebojte se tedy nahlédnout do prostředí vyřazených kontejnerů a popelnic, jemuž se tak hezky říká "okraj společnosti". Bude vám v něm nejspíš stejně dobře jako hrdinovi Kaurismäkiho severské romance, kterou porota v Cannes odměnila cenou za nejlepší režii a představitelku hlavní ženské role Kati Outinenovou cenou za nejlepší herecký výkon.
Muž, kterého poznáme jako M, zajisté nějaké delší jméno i příjmení měl. Pak ho ale cestou do Helsinek přepadli darebáci, sebrali mu peněženku a zřídili ho tak, že nemocniční přístroje ohlásily konec. Muž se přesto vyhrabal z druhého břehu i ze špitálu. Jenže kromě peněženky mu chyběla i paměť.
Když nemáte doklady, nevíte, jak se jmenujete, odkud jste přišli ani kam jste chtěli jít. Těžko se shání práce a tudíž i nová peněženka. Jste bez domova, a tak není divu, že vás kroky zavedou mezi jiné bezdomovce. M se mezi ně dostal takhle přirozenou cestou a stejně přirozeně mezi ně zapadl. Jeho zkušenost s nimi pak dala důkladně na frak rčení, že šaty dělají člověka a zjištění, jak málo stačí k tomu, aby budoucnost byla důležitější než minulost, mu přineslo naději na nový život i lásku.
Aki Kaurismäki působí v užvaněném světě jako mlčenlivý kouzelník. Jeho hrdinové toho moc nenamluví, ale když otevřou pusy, nepadají z nich plytkosti a jejich úsporná gesta jsou víc než výmluvná.
Chladný sever protepluje jednoduchost vztahů, v nichž netřeba hledat neexistující složitosti, nořit se do pseudoproblémů. Nic se tu neřeší "přes rameno", postavy žijí vlastním životem, nikoliv pro potřeby Kaurismäkiho scenáristy. Snad i proto herci přesně vědí, co hrají a činí tak s přirozenou přesvědčivostí. Markku Peltola v titulní roli jim zajisté vévodí, ale neméně přesné jsou i další postavy a Kati Outinenová je doslova ztělesněním opomíjené vnitřní krásy.
Kaurismäki má už léta své nadšené publikum. Barevný a zvukový (což není u slavného Fina pravidlem) Muž bez minulosti stojí přinejmenším za pokus o seznámení i pro ty, kdo z jeho díla ještě neviděli vůbec nic.
Aki Kaurismäki
Jeden z nejslavnějších skandinávských režisérů Aki Kaurismäki patří mezi v nejlepším smyslu toho slova kultovní evropské filmaře. Narodil se 4. 4. 1957, v mládí se živil jako pošťák, myl nádobí, později začal psát filmové kritiky. Na začátku vlastní umělecké dráhy se scenáristicky a herecky podílel na filmech svého bratra Miky Kaurismäkiho. Samostatně debutoval v roce 1983 filmem Zločin a trest, s bratrem založil produkční firmu Villealfa filmproductions. Světovou slávu mu přinesly filmy Leningradští kovbojové dobývají Ameriku, Total balalajka show, Leningradští kovbojové potkávají Mojžíše, Drž si šátek Tatjano. Film Mraky odtáhly věnoval památce svého předčasně zemřelého přítele, herce Mattiho Pellonpää, němý film Juha byl oceněn na Berlinale 1999, nejnovějším snímkem je Muž bez minulosti. Kaurismäki často spolupracuje se stálým týmem a herci, hrdiny jeho hořkých komediích jsou outsideři a lidé z periférie.
Muž bez minulosti, Finsko-Německo-Francie, 2002, Režie: Aki Kaurismäki, Scénář: Aki Kaurismäki, Kamera: Timo Salminen, Hrají: Markku Peltola, Kati Outinenová, Juhani Niemelä a další