Článek
Na obalu knihy je uvedeno varování: Cokoli se s touto knihou stane, je dobře. Pojďme to trochu posunout. Co by se mohlo přihodit čtenáři při listování publikací Život Štěstí Překvapení?
Zuzana Lednická, která knížku upravovala, chtěla, aby název byl naplněn i tím, jak je kniha udělaná a co vyjadřuje. Na obálce je trochu překvapení v tom smyslu, že je pokryta stříbrnou barvou, která se stírá. Někdo si ji setře hned, někdo se ji snaží zachovat, což není úplně jednoduché. Ale doufám, že není jen na koukání, ale že si tam lidé i něco přečtou a udělají si obrázek o tom, jak o naší práci přemýšlíme.
Jak vznikala koncepce?
Protože je ve studiu sedm grafiků, nejprve jsme podrobili naši třináctiletou práci kritice. V základním výběru jsme hlasovali o jednotlivých pracích, jestli je do knížky zařadit, nebo ne. V druhém výběru se pak některé věci do konceptu nehodily, něco se nakonec do knihy vrátilo. Chtěli jsme však výběr poměrně zhustit a publikovat podle nás ty nejlepší práce.
Pracujete přes deset let pro karlovarský filmový festival, navrhujete filmové plakáty pro renomované české designéry. Co je pro vás při návrhu nejdůležitější?
Klíčové je to, aby plakát o filmu mluvil pravdu a zároveň, co nejjednodušším způsobem vystihl jeho podstatnou myšlenku, a ještě navíc přilákal diváky. Měl by být silný, což mimo jiné bude, když bude pravdivý.
Snažíme se pracovat pro režiséry a pro filmy, o kterých si myslíme, že stojí za to, aby diváci do kin přišli. Film je také zboží, které se musí prodat, jinak do budoucna přestává žít. Plakát je jedna z mnoha věcí, které tomu slouží.
Do jaké míry může poutavý plakát ovlivnit konečnou úspěšnost snímku?
Nevím, jestli v Česku na tohle existují průzkumy. Do jisté míry úspěšnost filmu ovlivnit může, ale asi to víc platí u hollywoodského snímku, protože tady to funguje trochu jinak. Plakát by měl být pro lidi spíš dobrá připomínka: Jo, na to bych měl jít, vždyť já to ještě neviděl! Když je dobrý, naladí vás, abyste šli, ale když si ho ani nevšimnete nebo se vám nespojí s informací, kterou o filmu máte, pak se mine účinkem.
Ve vašem portfoliu narazíme i na práce pro finanční domy, bary a restaurace. Máte kritéria, podle kterých se o spolupráci s klienty rozhodujete?
Spíš si klienti vybírají nás. Když máte nabídek víc, než zvládnete udělat, pak si můžete vybírat. Když je zakázek málo, jste rád, že nějakou práci máte. Pokud je zakázek nadbytek a můžeme některou odmítnout, je to velký luxus. Pro nás je důležitější odvést kvalitní práci. Ono je těžké říct, co je a co není atraktivnější a zajímavější. Někdy až v průběhu zjistíme, že s lidmi, se kterými pracujeme, se složitě komunikuje, nebo že máme na věc jiný pohled.
Pro koho byste nepracoval?
Hranice máme a často diskutujeme o tom, co dělat a co nedělat. Není to pro nás zanedbatelné, je třeba zvážit víc argumentů pro a proti. Někdy už pro nějakého zpěváka nebo kapelu nemáte chuť pracovat, v rovině politiky je to znechucení, které je tak silné, že bych pro politické strany pracovat nechtěl. Moc jim nevěřím.
Knižní "vymazlené překvápko" - česko-anglickou monografii reflektující vlastní práci vydalo Studio Najbrt u nakladatelství Torst. Obrazovou část doplňují trefné a zajímavé komentáře o projektech, rozhovor Michala Nanoru s Alešem Najbrtem (na snímku vlevo) a pojednání britského teoretika Ricka Poynora. Vpravo ukázka z knihy. Více na www.najbrt.cz.