Článek
Co pro vás znamená surfování?
Je to nejlepší věc, kterou mohu vedle hudby zažívat. Surfování a hudba jsou mé dva největší koníčky, které pro mě jsou na stejné úrovni s tím, že hudba je můj hlavní pracovní obor. Surfování je velká srdcovka.
Jsem rád, že ho mohu v posledních letech prožívat se svou přítelkyní Bárou. Vůbec nám nedává smysl jet na jakoukoli dovolenou někam, kde nejsou vlny. Zajímají nás prostě jenom místa, kde je jich dostatek. Propadli jsme tomu totálně.
Surfování je náročný sport, současně je to obrovský relax. Oceánu nikdy neporučíš, vždycky má navrch. Když jdu surfovat a jsem naštvaný, vlny mě semelou. Když jdu surfovat a jsem pokorný, užiju si to. Pokaždé však musím dávat pozor, protože v moři jsou proudy a je potřeba je brát v úvahu. Je nutné znát své síly a nezapomínat na některé poučky, které při tomto sportu platí.
Kdy jste si začal k surfování nacházet cestu?
Asi ve dvanácti letech. Naši rodiče tenkrát vzali mě a sestru na klasickou dovolenou na Kanárské ostrovy. Omylem jsme skončili na jediné pláži, která neměla vlnolam, a protože to bylo v zimě, byly tam zrovna dost velké vlny. S tátou jsme pozorovali místní bodyboarďáky, kteří jezdili na surfu vleže, a strašně se nám to líbilo.
Oba jsme se pro to v tu chvíli nadchli. Odjeli jsme rovnou do obchodu, pořídili si bodyboardy a lehli jsme si na ně. Vzpomínám si, jak jsme chytili první vlnu, jakou jsme z toho měli radost a že to tím vlastně všechno začalo.
Ocitl jste se někdy v nebezpečí?
V nebezpečí ano, ale myslím, že mi nikdy nešlo o život. Na těch Kanárských ostrovech se nám před očima utopil jeden důchodce. Nezvládl to v proudech, proti kterým se nesmí plavat, protože to člověka vysílí a on se utopí. Musí se plavat do strany. Byl už večer a on se právě v proudech utopil. Od té doby mám k moři a jeho síle obrovský respekt.
Když jsem měl ještě kapelu Charlie Straight, předskakovali jsme americkým Red Hot Chili Peppers. Den předtím jsem ještě surfoval v Portugalsku a tam se mi šňůra, na které se v moři drží surf, zamotala mezi prsty.
V tom přišla velká vlna a trhla mi prknem tak silně, že jsem měl pocit, že mi utrhla prsty. První, co mě při tom bolestném zaškubu napadlo, bylo, že si už nikdy nezahraju na kytaru. Když jsem zjistil, že prsty jsou naštěstí na místě, ihned jsem vylezl z vody a rozhodl se, že toho pro ten den nechám. Na koncert s Red Hot Chili Peppers jsem se tenkrát docela těšil.
Máte na surfování svá oblíbená místa?
Je to už asi deset let, co jezdím pravidelně tam, kde se mu můžu věnovat. V Evropě mám nejraději Portugalsko a Francii. Ze vzdálenějších destinací Srí Lanku, Maroko nebo Havaj. Právě letenky na Havaj jsem dal jednou Báře jako dárek k narozeninám. Prožili jsme pak spolu krásnou dovolenou na místě, kde surfování vzniklo. Chytlo nás to tam ještě víc.
Co pro vás písnička Mermaid Surf Club znamená?
Je pro mě důležitá především proto, že je radostná, a ta radost v ní je ryzí. Přišel jsem s tím, že chci složit písničku o surfování. Měl jsem v hlavě příběh o mořské víle, kterou vyplivlo moře a zachrání ji kluk, surfař. Věděl jsem, že to má být duet.
K němu jsme pozvali Abi Francis Jones, zpěvačku z Anglie, která je tam úspěšná jako skladatelka i jako zpěvačka. Potkali jsme se na jednom songwriting kempu, na němž se sešli hudebníci a autoři z různých zemí. Právě na něm písnička Mermaid Surf Club vznikla.
Musím přiznat, že jsem si moc přál, aby v mé tvůrčí skupině byla i Abi. Byla to totiž jediná Angličanka, která na tom kempu byla, a já mám k Anglii a anglické hudební scéně velmi vřelý vztah. Nakonec to vyšlo. Spolu s ní, Jeronýmem Šubrtem, což je baskytarista skupiny Lake Malawi, a norským producentem Einarem Kvaloyem jsme ji složili.
Je Abi F. Jones dívka, která hraje ve videoklipu?
Ne, není to ona. Písničku jenom nazpívala, videoklip má jiný příběh. Na Instagramu jsem objevil českou surfařku Terrrysss, která se přestěhovala na ostrovy nedaleko Bali, což je takový surfařský ráj. Její přítel Jason je fotograf a kameraman.
Když jsem si jejich fotky a záběry prohlížel, napadlo mě jí napsat a poprosit, jestli by nechtěla ty krásné záběry, které dává na Instagram, poskytnout pro náš klip. Měl jsem představu, že v tom klipu vůbec nebudeme a že bude poskládaný jen ze záběrů z toho surfařského ráje. Byli hodní a záběry nám poskytli. Přitom to bylo dost složité, protože na ostrovech Mentawai moc není internet, takže museli pokaždé vzít videa, která vybrali, dojet někam k internetu a dlouho nám je nahrávat.
V Čechách je do klipu sestřihali Ruy Okamura a Kristína Krafčíková, jejichž práci jsem objevil díky videoklipu skupiny We Are Domi k písni Come Get Lost. Udělali to moc krásně, náš klip bez nás dokonce v některých okamžicích reflektuje text.
Hovoříte o skupině We Are Domi, která letos reprezentovala Českou republiky na Eurovizi. Vy jste nás reprezentovali v roce 2019. Dali jste jí předtím, než na soutěž odletěla, nějaké rady?
Ano. Nevím, jestli to Dominice, Benjaminovi a Casperovi, tedy členům We Are Domi, k něčemu bylo, ale pamatuju si, jak jsme k nim s mým spoluhráčem Jeronýmem Šubrtem přišli na návštěvu a dali jim přednášku o tom, na co se mají přichystat, čeho se vyvarovat a co je čeká.
Před čím jste je varovali nejvíc?
Říkal jsem jim, že po Eurovizi budou mít pocit, že jsou středem vesmíru, protože do té doby budou pořád poskytovat rozhovory, nejčastěji zahraničním médiím, a budou ve styku se zahraničními fanoušky. Až se vrátí do Prahy, budou mít za týden vystoupení třeba na festivalu v Kamenici a začnou řešit naprosto pozemské věci, třeba jestli sehnali dodávku, kdo ji bude řídit a podobně. Z toho pak může vzniknout smutek, klidně i deprese. Vysvětlovali jsme jim, že je lepší se na to připravit.
Také jsme jim řekli, aby to brali vážně a aby šetřili síly. Vyprávěl jsem zpěvačce Dominice Haškové, že jsem se v posledních dnech před Eurovizí moc nebavil ani s kapelou a hodně odpočíval. Byl jsem často sám, ležel jsem v odpočívací místnosti, kde byl zákaz mluvení, a soustředil se na výkon pro dvě stě milionů lidí. Mělo to smysl, protože už jen v zákulisí se s námi chtěl každý druhý vyfotit, jelikož jsme byli soutěžící. Bylo to náročné na pozornost a unavovalo to.
Po prázdninách by po pěti letech mělo vyjít vaše nové album. Kdy přesně to bude?
Mělo by to být v říjnu a pokřtíme ho 9. listopadu v pražském klubu Roxy.
Může se vám hodit na Zboží.cz: We Are Making Love Again - Lake Malawi
Může se vám hodit na Firmy.cz: Klub ROXY
