Článek
Začíná to jako vždycky: strhující nástup ve velkolepé scéně. Surfařské prkno na vlnách bouřícího oceánu. Pár minut, během nichž se pohodlně usadíte v očekávání jistot: agent 007 James Bond začíná svůj jubilejní souboj o záchranu světa a použije k tomu staré dobré fígle. Zhruba první hodinu vše šlape podle dobrého osvědčeného receptu.
V demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou, v kriminálu, kde se s ním ústřední padouch filmu plukovník Moon rozhodně nebude mazlit, přežije Bond (naprosto suverénní Pierce Brosnan) kruté chvíle, aby byl jako zajatec vyměněn a mohl se vydat nazáchrannou misi, v níž budou důkladně protřepány všechny známé ingredience. Úkrok stranou, v němž šéfová M (Judi Denchová) ztratí na chvíli v nula nula sedmičku důvěru a odebere mu právo zabíjet, nehraje roli: Bond stejně nedbá.
Partnerky tentokrát dvě
Exotická prostředí: z Hong-Kongu do Havany, přes Londýn na ledové pláně Islandu. Zbraně: víte, co dovede Q vymyslet, a vězte, že ani tentokrát nebude chybět v Bondově arzenálu novinka. Erotika (s poctou klasice): tmavá kráska Halle Berryová vystoupí z vln oceánu naprosto stejně jako před čtyřiceti let Ursula Andressová. Bikiny jí sluší náramně, jen už nejsou tím průkopnickým kouskem jako tenkrát... Snad i proto je milostná scéna odvážnější a krásné dívky se v Bondově posteli vystřídají dvě jako kontrast k Berryové vybrali tůrci blonďatou bleduli Rosamund Pikeovou. V té první hodině zkrátka uvidíte a uslyšíte opravdu všechno, bez čeho jako fanoušci agenta Jejího Veličenstva nemůžete být a písničku vám k tomu zazpívá (i zahraje) Madonna.
Druhá půle ovšem vyrazí v neviditelném Bondově autě kupředu směrem poněkud nečekaným. Zápletka se sice vyvíjí, jak má, ale do hry vstupuje digitální technologie a jako bychom náhle byli v jiném filmu. S použitím počítače se vytrácí akce sice hodně krkolomná, ale vlastně pořád představitelná, protože vždy natáčená klasickou filmovou technikou, což byl jeden z charakteristických prvků Bonda i "po Jurském parku". Tamahori se rozhodl přidat akci modernější, bližší dnešním podívaným, v nichž bývá prakticky jedno, jestli jsou animováni herci živí nebo počítačoví.
Nic proti novinkám, film je tím posledním, kdo by se jim chtěl a měl vyhýbat. Potíž může být jen v tom, že zatímco v řečeném parku i jeho následovnících diváci touží obdivovat právě nové technlogické možnosti filmu, skýtající nový typ podívané, v Bondovi o tohle tolik nejde. Bond je žánr sám o sobě, Bond je mýtus, Bond je kult.
Film Dnes neumírej je pořád starý dobrý Bond a na otázku, zda pro nové tisíciletí potřebuje nový oblek, ale nakonec odpovědí ti nejpovolanější diváci.