Hlavní obsah

Agatha Christie a Kenneth Branagh uvádějí Vraždu v Orient expresu

Právo, Věra Míšková

Slavný detektivní román Agathy Christie Vražda v Orient expresu má již několik filmových a televizních zpracování. Nejznámější je film Sidneyho Lumeta z roku 1974 s Albertem Finneym, Lauren Bacallovou, Seanem Connerym i dalšími hvězdami té doby a epizoda ze seriálu Hercule Poirot. Nyní se látky ujal přední britský herec a režisér Kenneth Branagh a vedle režie si také sám Poirota zahrál. Jeho film bude mít českou premiéru příští týden.

Foto: Cinemart

Kenneth Branagh jako Hercule Poirot

Článek

Předloha Agathy Christie se soustředí na třináct pasažérů uvízlých v přepychovém vlaku Orient expresu kdesi ve sněhových závějích na Balkáně. V okamžiku, kdy ve vlaku dojde k záhadné vraždě amerického obchodníka, se každý stává podezřelým.

Ve vlaku naštěstí nechybí jeden neobyčejný Belgičan s velkým knírem a dokonale pracujícími šedými mozkovými buňkami. A právě on, Hercule Poirot, musí závodit s časem, aby vyřešil smrtící hádanku dříve, než neznámý vrah znovu udeří.

Hvězdná herecká sestava

Také Branaghovi, stejně jako před léty Lumetovi, se podařilo shromáždit vynikající herce své doby. Vlakem s ním cestují Johnny Depp jako americký obchodník Edward Ratchett, Derek Jacobi jako jeho sluha Edward Masterman a Josh Gad jako jeho asistent Hector McQueen. Judi Denchová je princezna Dragomirovová, další cestující hrají Willem Dafoe, Michelle Pfeifferová, Tom Bateman, Lucy Boyntonová, Penelope Cruzová a další.

„Měl jsem husí kůži z vyhlídky na skupinu lidí, jako je tahle,” říká shakespearovský herec a režisér Branagh. „Jsem závislý na práci velkých vypravěčů, a když se vrátím k příběhu, jako je tento, nabízí to obrovskou zábavu, ale také něco, co se, myslím, dotýká velmi hluboce ztráty, zármutku a pomsty. Mnoho z těchto postav má citová tajemství.

Šance zkombinovat jakousi zprostředkovanou jízdu zlatou érou cestování v Orient expresu a pak ji obsadit herci, kteří do postav dokáží vnést detaily a citovou hloubku, to bylo pro mě vzrušující. A také proces sbližování všech těchto lidí v situaci, kdy sloupáváte vrstvy záhad, ale také vrstvy lidskosti.“

Vlak jako filmová postava

Branagh a jeho tým obsadili studia Longcross v Surrey v Anglii, aby ztvárnili istanbulské nádraží z roku 1930 (Istanbul byl v té době známý jako Stanbul), kam je příběh zasazen.

S historickou přesností postavili plně funkční, autentickou lokomotivu a vozy Orient expresu z této úchvatné doby cestování.

Foto: Cinemart

Penélope Cruzová

„Vlak je sám o sobě postavou ve filmu,“ říká Branagh. „Může být vzrušující, úchvatný, romantický, smrtelný. Cestuje rychle, uvázne na nebezpečném místě a stane se tak klaustrofobickým uzavřeným prostředím, ve kterém jsou lidé zkoušeni a nervy jsou napjaté. Je tam drama a konflikt, které jsou předmětem každého dobře vyprávěného příběhu. Vlak se stal flexibilním prostředím jak uvnitř, tak navenek.“

Věrohodné prostředí

Aby hercům pomohl přenést se do vzdálených krajů, nafilmoval Branagh záběry evropské krajiny, která pak byla promítána na LED obrazovkách upevněných kolem oken vagónů. Vagóny byly umístěny na obrovské kardanové závěsy, které se kývaly sem a tam, aby napodobily pohyb vlaku během natáčení scén v interiéru. Pro scény v exteriéru připravil tým koleje, které Branaghovi umožnily natáčet Orient expres, jak opouští nádraží.

Judi Denchová vzpomíná: „Se všemi těmi probíhajícími záznamy jsem si ani neuvědomila, že to byly velké obrazovky. Myslím, že jsem si myslela, že jsme tam. Bylo to tak věrohodné! Když se vlak takhle pohyboval a já zkoušela hlídat Olivii Colemanovou a dva psy, bylo to velmi, velmi věrohodné. Takže spousta naší práce byla hotová, protože prostředí už pro nás bylo připravené.

Branagh dodává: „Když jsme první den použili kardanové vlakové závěsy a LED obrazovky, lidé měli opravdový pocit nevolnosti. Pamatuji si jednu chvíli, kdy jsme měli přestávku a záběry ještě běžely a já jsem šel na jeden konec vlaku, abych se podíval na scenérii. Jako bychom točili v opravdovém vlaku. Bylo to zvláštní, nebyl jsem jediný, kdo se tak cítil.“

O proslulém Poirotově kníru Branagh říká: „Agatha Christieová ho ve svých knihách popisuje jako obrovský, a to jsme se rozhodli udělat. Slouží mu jako ochrana i jako provokace. Může se za ním schovat, když ho lidé zesměšňují, vysmívají se mu, jsou jízliví nebo ho ignorují, podceňují ho a to zjednodušuje jeho práci detektiva. A ukáže se, že společně s přízvukem, zvláštními osobními způsoby a libůstkami je to něco, co lidi ukolébá. Pustí ho z hlavy a on pak může pravdu analyzovat daleko rychleji.“

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Výběr článků

Načítám