Článek
Proč se člověk, který si úzkostlivě chrání soukromí, rozhodne v knize naplno odhalit rok svého života, a to na více než třech tisících snímcích?
Ani mi to nepřipomínejte! Podruhé bych to už neudělal. Já jsem jinak stydlivý člověk, nerad ukazuji, kde bydlím nebo s kým se stýkám… Ze zásady ani nefotím svoji rodinu, dokonce u sebe nenosím ani foťák – styděl bych se na ulici na někoho zamířit.
Tak jak jste na tenhle nápad přišel?
V roce 2006 jsem měl zvláštní období, čekal mě nahuštěný rok a Leica mi nabídla nový fotoaparát, abych jej otestoval. Nevěděl jsem, jak na to. Tenhle projekt mě napadl v poslední minutě. Byla to spíš výzva, hec. Řekl jsem si, že vyfotím svůj život během období jednoho roku. Po pár dnech jsem odletěl do Číny a všechno tam bylo super.
Jenže pak jsem se vrátil domů, kde začal všední život. Najednou jsem musel začít ukazovat věci, které jsem nechtěl. A asi po měsíci jsem stál u strašlivého rozhodnutí, jestli to nezrušit. Bylo to nepříjemné, ale byla to výzva a já se rozhodl se nevzdat.
Poměrně obvyklé jsou dlouhodobější fotosérie jednoho snímku za den. Vy jste zvolil formu devíti fotek. Proč?
Šest je málo a dvanáct je moc. Devět fotek je už dostatečný počet, který o vašem dni má co říct. A taky lidskému oku formát tři na tři vyhovuje víc, najednou vidíte nejen devět fotografií, ale i jednu jako celek.
Podle čeho jste záběry vybíral?
Udělal jsem přes 36 tisíc fotek. Vybíral jsem je podle toho, aby zachytily celý den – od půlnoci do půlnoci. Ne všechny jsou ale hezké a umělecké, nechal jsem i ty rozmazané, ale autentické.
Ukazujete nejen veselé okamžiky z cest, ale třeba i smrt příbuzného nebo naprosto intimní chvilky. Docházelo k autocenzuře?
Ano, ale většinou jsem tam ty fotky zase dal. Chtěl jsem k sobě být poctivý. A musím přiznat, že se v knížce objevují věci, které bych normálně nikdy nikomu v životě neukázal.
Co na to vaše žena?
S ní jsem to samozřejmě probíral a shodli jsme se, že to význam má.
A jaký?
Ten, že si najednou uvědomíte ohromné množství detailů a pocitů, vybavíte si, jakou jste měl ten den náladu, jestli bylo teplo nebo zima, co jste ten den cítil. Naučí vás to dívat se kolem sebe, nesete si své vzpomínky – uvědomíte si, že život není jen o tom, někam spěchat. Taková knížka je obrazový dokument o vašem životě, je to váš fotoromán.
Adolf Zika: One Year Of My Life
Jeden rok mého života ve 3285 snímcích
Vydala Mladá fronta (2009)
408 stran
Ještě důležitější ale je, že inspirujete ostatní. Navíc na základě této knihy vznikl obrovský projekt – 10. září celosvětově odstartuje nový komunitní server. A jeho rozměr je ještě širší – donutí nás uvědomit si, jak žijeme a že už nejsme jenom občané České republiky, ale také celého světa.
