Článek
Tvůrci pojali muzikál Mamma Mia především jako potrhlou komedii, a tím vyrazili kritikům z rukou většinu zbraní. Na romantickou strunu a slzičky se tu sice také trochu hraje, ale jen v omezené míře.
Hlavní zápletka je roztomile blboučká, jak se na muzikál sluší. Dcera hledá svého biologického otce, na kterého rozdováděná "funky" maminka v 70. letech jaksi zapomněla. Pozve proto tři matčiny milence na svou svatbu a čeká, co se stane.
Krásná mladá nevěsta ale muzikál netáhne. Show roztáčí spíše matka a její bývalé kolegyně z dávno neexistující dívčí kapely. Největší zábavu skýtají scény, kdy jedna ze zralých dam agresivně balí potencionálního otce nevěsty a její kamarádka je zase nečekaně atakována o dvacet let mladším hochem, ženichovým kamarádem.
Jen ta koule chyběla
Když k tomu přičteme fakt, že všichni herci z londýnského West Endu opravdu umějí zpívat (jestli si myslíte, že je to samozřejmost, zkuste navštívit pár českých muzikálů), je skoro vyhráno. Samotné písničky skupiny ABBA, které zazněly v upravených verzích, asi nemá příliš cenu rozebírat. Je to zkrátka špička v oblasti komerčního popu, dodnes nepřekonaná.
K uvolněné atmosféře samozřejmě přispívaly i dobové kostýmy (Star Trek říznutý Elvisem Presleym) a jediné co ještě chybělo, byla pověstná blyštivá koule, která zdobila diskotéky v 70. a 80. letech.
Je jen škoda, že české titulky byly umístěny hodně na straně, takže někteří diváci v prvních dvaceti řadách vůbec netušili, o čem se na pódiu mluví.