Abba dobyla muzikálový svět

Mezi těmito milníky stačili Aghneta Fältskogová (52), Benny Anderson (56), Björn Ulvaeus (57) a Anni-Frid Lyngstadová (57) dominovat osm let světové popové scéně, vyvolat vlny "abbamánie" v Evropě, Japonsku, Austrálii, Mexiku a Zimbabwe, a také se navzájem oženit, povdávat a rozvést. Bilance je úctyhodná - Abba prodala odhadem 350 miliónů desek a ještě dnes se jich denně prodává na celém světě v průměru 3600. Déle se na žebříčku singlů udrželi jen Rolling Stones, Elvis Presley a Beatles.

V roce 1977 dobyla skupina i svět stříbrného plátna se snímkem Abba ve filmu. Příchod 80. let však skupinu zastihl v krizi a konec na sebe nedal dlouho čekat. V roce 1978 se rozvedli Aghneta a Björn, v roce 1981 Frida a Benny, a se skupinou to šlo dramaticky z kopce. V srpnu 1982 nahrála čtveřice ve stockholmském studiu Polar poslední písničku The Day Before You Came. Pak se po skupině na deset let úplně slehla zem. Po její hudbě však nikoli.

V roce 1992 vydali britští Erasure coververze několika hitů skupiny a přispěli tak k její nečekané renesanci. To vedlo k vydání alba Abba Gold, které se okamžitě dostalo v žebříčku nejlepších alb na první pozici a prodalo se ho dvacet miliónů kusů, přičemž jen v Británii to byly čtyři milióny kopií. Bývalí členové kapely seděli doma a nestačili se divit. Důležité však bylo, že skupina získala úplně nové generace fanoušků, což nemohlo zůstat bez odezvy. V jediném roce 1994 následovaly dva filmy, hojně využívající melodie Abby - Muriel se vdává a Priscilla, královna pouště. Přibyli další příznivci a dozrál čas pro netradiční comeback.

"Z Abby musíme udělat pořádný muzikál a já vám říkám, že to bude bomba," tvrdívala prý britská producentka Judy Craymerová (42) více než deset let. "Bude to minimalistická, jednoduchá a efektivní záležitost," dodávala přesvědčeně. Měla ovšem také pořádné štěstí. Rozpad Abby totiž neukončil hudební spolupráci Benny Andersona a Björna Ulvaeuse, kteří společně s Timem Ricem uvedli v Londýně muzikál Šachy a rodnému Švédsku darovali muzikál Kristina. Duo B se nechalo přesvědčit a plán začal dostávat konkrétní obrysy. Největším problémem byla ovšem dějová linka, na kterou by bylo možné 22 nejpopulárnějších hitů logicky navěsit. V lednu 1997 zvítězil nápad britské dramatičky Catherine Johnsonové nepostavit děj na historii skupiny, nýbrž na úplně nezávislém romantickém příběhu ze současnosti.

Děj se odehrává na blíže neupřesněném řeckém ostrůvku v Egejském moři, s bílými zdmi, tavernou a britským osazenstvem. Jeho osu tvoří příběh 20leté vdavekchtivé dívky Sofie (Lisa Stokkeová), která má zásadní problém - partnera sice má, ale k oltáři chce jít v doprovodu otce, kterého teprve musí nalézt mezi třemi muži. Z deníku její svobodné matky, životem zkoušené čtyřicátnice Donny (Louise Plowrightová) totiž vyplývá, že před dvěma desetiletími ji utěšovali v těsném sledu za sebou tři přátelé: bankéř, architekt a píšící cestovatel. Sofie se rozhodne pozvat matčiny nic netušící expartnery na svatbu bez vědomí matky, která na zprávu reaguje, jak jinak, písní S.O.S.

Toto schéma se pak odvíjí celým muzikálem: písně The Winner Takes It All, Money, Money, Money, Dancing Queen, Knowing Me, Knowing You, Take A Chance on Me, Gimme! Gimme! Gimme! se objevují v nápaditém a novém kontextu, navíc často s odlehčující sebeironií. Scénář vtipně využívá jednoduchosti Andersonových a Ulvaeusových textů, kterým sice kritikové nikdy příliš nepřáli, ale když se hudba, text a děj v několika případech harmonicky sejdou, výsledek stojí za to. Diváka napíná také čekání na Brity oblíbené Waterloo, které se ovšem dostaví mimo děj až při děkovačce a v playbacku, který přece jen poodhalí rozdíl mezi originálem a muzikálovou verzí. Děj však gradaci neztrácí - Donna s milenci podle očekávání zúčtuje a k oltáři nakonec jde někdo úplně jiný, než se divák od začátku naivně domníval.

Ačkoli premiéru mírně zastínil fakt, že Aghneta i Anni-Frid odmítly účast, 6. dubna 1999 zkolabovala londýnská doprava a Divadlo prince Edwarda poblíž Leicester Square se naplnilo celebritami k prasknutí. Během přestávky se sázelo, které hity v druhé půli zazní a než muzikál skončil, v chodbách a uličkách tancovala většina z 1650 platících diváků. Na investici ve výši pěti miliónů dolarů (150 miliónů korun) si dvouapůlhodinový muzikál vydělal za pouhých 27 týdnů, což není nijak překvapivé vzhledem k tomu, že od premiéry je ustavičně vyprodáno. Podle odhadů Mamma mia! přilákala jeden a půl miliónu lidí a imigrační úředníci se už dávno přestali ptát švédských turistů, co je do Londýna přivádí.

V říjnu 2000 dorazil muzikál na Broadway, poté, co předtím slavil úspěchy i v Austrálii a v Kanadě. Němečtí fanoušci Abby si mohou osvěžit paměť od loňského listopadu v Hamburku, kde bylo navíc uvedení Mamma mia! první neanglicky mluvenou produkcí. "Překlad je v některých zemích nezbytný, ale publikum si už po deseti minutách ani neuvědomí, že texty nejsou anglicky," tvrdí Ulvaeus. Možná tím nepřímo naznačuje, že bychom se mohli dočkat také české verze.