A bůh stvořil ženu aneb Pocty k devadesátinám Brigitte Bardotové

Město k poctě své žijící legendy chystá řadu kulturních akcí, případně je už spustilo.

Od konce června mimo jiné zdobí červený maják v přístavu dvě monumentální fotografie herečky, pečlivě vybrané z archivu jejího osobního fotografa a přítele Ghislaina Dussarta, kterému by bylo letos sto let.

Jeho syn Pierre Dussart při této příležitosti našel dosud nepublikované fotografie, které si veřejnost bude moci vychutnat do 1. listopadu 2024 ze všech úhlů, protože stejně jako maják je ústřední bod jednoho z nejkrásnějších přístavů na Azurovém pobřeží, B. B. byla svého času symbolem bezstarostného života 60. let Francie i celého světa.

Dva nezaměnitelné portréty Bardotové zároveň představují její dvě odlišné tváře: jednu otočenou k moři, v přirozené kráse filmové hvězdy zahalenou zapadajícím sluncem, a druhou s úsměvem mezi zvířecími kamarády, otočenou k městu.

Agnès Bouquetová, zakladatelka iniciativy uměleckých majáků i zdejší nadace Saint-Tropez Couleur Bleu, která jinak zlepšuje povědomí o problematice oceánů, zdůraznila, že B. B. nejlépe ztělesňuje samotnou podstatu Saint-Tropez, a to svou bezprostředností a talentem sbližovat lidi.

„V této souvislosti by bylo prostě nemyslitelné neoslavit její 90. výročí velkolepým způsobem,“ řekla novinářům.

Hlavní pocta herečce po majáku pokračuje v Nadaci Pieters Fonddation na slavném náměstí Place des Lices, kde současně zahájila výstava osmdesáti fotografií Dussarta, které vybral Pierre Dussart společně s oslavenkyní.

Vzácné fotografie, které Pierre Dussart a galerista Guy Pieters zachránili před zapomněním, jsou svědectvím o umělecké cestě herečky i oddanosti zvířatům, odhalují její intimní stránku daleko od záře reflektorů a falešné přetvářky.

Jejich vzniku, jak to bývá, pomohla náhoda. Setkání hvězdy a Dussarta (pracoval tehdy pro týdeník Paris March) v roce 1953 znamenalo začátek přátelství a jeho snímky také hrály klíčovou roli při budování legendy o B. B.

Stačí se třeba podívat na fotografie z filmu Viva Maria z roku 1965, kde si herečka po natáčení máčí nohy v kyblíku, nebo na tu, jak si u snídaně užívá s přáteli na oblíbené pláži La Madrague.

Uvidíte ji také v objetí se psem nebo oslíkem Cornichonem v obýváku skromného domu na La Madrague, který dodnes obývá.

Od nadace Pieters Fondation to je také jen pár kroků do Musée de la Gendarmerie et du cinéma na náměstí Place Blanqui. V budově muzea lze prozkoumat filmovou historii města i samotného domu, ve kterém až do roku 2003 sloužila skutečná brigáda četníků.

K vidění je i replika filmové šatny B. B. a další fotografie herečky v radostné atmosféře Saint-Tropez šedesátých let, včetně oblíbených míst - Café des Arts či Le Club 55 ve společnosti kolegů Louise de Funèse, Michela Galabru…

A pro dokonalou dobovou iluzi se nakonec lze posadit do renaultu čtyřky s kufry na střeše a vydat se (před promítacím plátnem) do Saint-Tropez po silnici RN 98 ke Středozemnímu moři, tedy tomu ze 60. let.

Vyjížďka začíná natáčením filmu A bůh stvořil ženu v roce 1955. Po jeho stopách se můžete projít zpět do přístavu až na malou pláž La Ponche se stejnojmenným hotelem. Právě v této intimní zátoce Krásné dítě, jak B. B. souputníci přezdívali, natáčelo některé „koupací“ scény filmu Rogera Vadima A bůh stvořil ženu.

Ve snímku hrála tak trochu sama sebe - sexy, bezstarostnou mladou ženu hledající lásku a svobodu. Ta s ní přišla do města ve velkém. Původně poklidné místo plné rybářů zaplnily letní radosti.