Hlavní obsah

86. Jiráskův Hronov: mezi tradicí a novátorstvím

Právo, Jan Císař

Jezdím na Jiráskův Hronov 46 let. Zažil jsem – a každý rok zažívám – jeho proměny. Někdy radikální a zřetelné, jindy nenápadné. Důvody těchto změn jsou různé. Některé mění zásadně zaměření této amatérské divadelní přehlídky. Nejvýrazněji se to projevilo, když místo přehlídky klasické činohry se Jiráskův Hronov stal mezidruhovou přehlídkou.

Foto: Právo

Letos se uskuteční 86. ročník Jiráskova Hronova

Článek

To znamená, že na jeho program se dostávají četné další druhy a poddruhy současného divadla, činohře často vším velmi vzdálené. Současné divadlo se ovšem vyznačuje ohromnou rozrůzněností podob inscenací i rozvrstvením zájmů diváků. Proto je jaksi přirozeně repertoár Jiráskova Hronova, jehož 86. ročník v rodném městě Aloise Jiráska v pátek začal, značně různorodý a vyvolává řadu debat a diskusí.

Foto: Ivo Mičkal

prof. PhDr. Jan Císař, CSc

Přesto však má tato „mezidruhovost“ velkou pozitivní hodnotu: ukazuje totiž ve velké šíři schopnost amatérského divadla vyrovnávat se s novými podněty v oblasti divadelní tvorby a zároveň dovoluje předvést v programu Jiráskova Hronova i trvalé a řekněme tradiční hodnoty českého divadelního amatérismu.

Jiráskův Hronov je prostě celek poznání, schopností, obyčejů a mravů, jejž netvoří jen podoba inscenací, ale skrývá v sobě i hlubinný smysl té aktivity, která se kdysi nazývala ochotnictvím a dnes nese pojmenování amatérské divadlo.

Obraz stavu amatérského divadla

Z jistého hlediska je ona rozrůzněnost a rozvrstvenost programu Jiráskova hronova také projevem současnosti této tradice. Je svým způsobem obrazem stavu českého amatérského divadla, jež zachovává i dočasně nebo trvale platné zvyklosti, to, co bylo a pro mnohé soubory stále je běžné a obvyklé – včetně určitých konvencí rituálů.

V tomto kontextu Jiráskův Hronov nikdy nemůže být jen „výkladní skříní“ amatérského divadla předvádějící nejkvalitnější amatérské inscenace a experimentální novátorské výboje ani jen především jakousi festivalovou atrakcí, která bude úspěšně vydělávajícím podnikem. Marná sláva: své amatérské (ochotnické) tradice znamenající hlubinné zakotvení v prožívání a sdílení pospolitosti se vzdát nemůže.

To by nejenom přestal být Jiráskovým Hronovem, ale vyhnul by se i možnosti posuzovat posuny a proměny podob amatérského divadla dneška, jeho současné působení.

Jiráskův Hronov to prostě v přítomnosti nemá a ani v budoucnosti nebude mít jako „mezidruhová přehlídka“ svým postavením mezi tradicí a novátorstvím snadné. Ale na druhé straně: právě to utváří jeho výsadní a mimořádnou pozici, jíž se nemůže chlubit žádná jiná přehlídka amatérského divadla.

Věřme, že jeho letošní 86. ročník tuto mimořádnost svým duchem udrží.

(Autor je divadelní teoretik, historik a pedagog)

Související témata:

Výběr článků

Načítám