2025: Nejočekávanější výstavy

Do 30. března ještě můžete stihnout výstavu Josefa Koudelky v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Světoznámý fotograf na ní představuje svůj poslední dokončený projekt Ruiny, který vychází z jeho prozkoumání zásadních archeologických nalezišť napříč Evropou, severní Afrikou a Blízkým východem.

Útěcha věcí zní název přehlídky výtvarné tvorby tureckého nobelisty Orhana Pamuka, kterou do 6. dubna hostí pražské Centrum současného umění DOX. Středobodem je Muzeum nevinnosti, istanbulská expozice podle autorova stejnojmenného románu o nenaplněné lásce.

Rok 2024 znamená hned dvojité výročí osobnosti Karla Kryla, který se před osmdesáti lety narodil a před třiceti zemřel. Jeho životu a tvorbě zasvětilo Muzeum Prahy výstavu Ahoj občani! v Domě U Zlatého prstenu, kde jsou Krylovy kytary, rukopisy nebo málo známé expresivní olejomalby k vidění do 21. dubna.

Národní galerie Praha otevře 28. března ve Veletržním paláci výstavu Mlčící jaro. Představí na sto uměleckých děl tvůrců z Československa i dalších středoevropských zemí, jež vznikla od třicátých let minulého století po začátek normalizace. Jejich styčným bodem je vztah člověka k přírodě.

Ženy v úlohách výtvarnic dostávají v posledních letech čím dál silnější hlas. Povahu feminní tvorby od středověku až do konce 19. století si klade za svůj cíl ukázat přehlídka Ženy, mistryně, umělkyně, která bude ve Valdštejnské jízdárně zahájena 30. května.

Velkou dvoranu Veletržního paláce v Praze zaplní od 19. září retrospektivní výstava sochaře Aleše Veselého, který zemřel roku 2015. Umělec vešel do povědomí především svými realizacemi ve veřejném prostoru, kupříkladu Branou do nenávratna u nádraží Praha-Bubny nebo plastikou Kaddish ve Středoklukách.

Unikátní soubor předmětů ze sbírek čínských císařů z Národního Čingischánova muzea v Mongolsku ukáže pražské Národní muzeum ve své hlavní budově od března do září. Výstavě budou dominovat exponáty proslulého panovníka a dobyvatele Čingischána z přelomu dvanáctého a třináctého století.

V září ji na stejném místě vystřídá expozice 100 pokladů – 100 příběhů přivezená z Národního palácového muzea na Taiwanu.

Na Pražském hradě, konkrétně v tamní Jízdárně, se bude od 14. února konat retrospektivní výstava malíře a sochaře Františka Mertla, jenž je ve Francii, kam v roce 1958 emigroval, znám pod pseudonymem Franta. K vidění bude přibližně sto třicet děl zapůjčených od autora i z muzejních či soukromých sbírek.

Tamtéž se od 12. září budete moci vydat na výstavu Vltava slavná a splavná, jež připomene sto padesáté výročí vzniku Smetanovy fenomenální symfonie Vltava a zaměří se na kulturní nebo společenské přesahy řeky procházející metropolí.

V mezičase obsadí Královský letohrádek plátna postmoderního malíře Jana Pištěka, syna věhlasného kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka.

Pozoruhodné výstavy chystá rovněž Moravská galerie v Brně. Letošní hlavní laureát cen Czech Grand Design Jan Plecháč se od 21. února na přehlídce v Uměleckoprůmyslovém muzeu ohlédne za svými dosavadními počiny. Všechna vystavovaná díla budou umístěna na nebo uvnitř stěhovacích krabic, přičemž každá symbolizuje jeden rok z patnácti let jeho tvorby.

Na jaře příštího roku se má otevřít šestá budova Moravské galerie, a to Otevřený depozitář ve čtvrti Řečkovice. Na třech poschodích se návštěvníci seznámí se způsobem ochrany a restaurování uměleckých prací.

Několikrát týdně tam budou probíhat komentované prohlídky, během nichž bude možnost spatřit dosud nezveřejněná díla Toyen, Emila Filly nebo Václava Špály.

Tuzemské královně módního návrhářství Liběně Rochové bude od listopadu zasvěcena další výstava v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu. K vidění na ní bude rozsáhlá kolekce oděvních modelů, módních kreseb a negativů fotografií, kterou tvůrkyně před čtyřmi lety instituci darovala.

Jaký vliv má videoherní prostředí na obrazotvornost mladé generace výtvarníků? Otázku má zodpovědět výstava Zvon ’25 v Domě U Kamenného zvonu, kterou od 28. března pořádá Galerie hlavního města Prahy.

Její pobočka ve druhém patře Městské knihovny na Mariánském náměstí nabídne od 16. dubna retrospektivní přehlídku slovenské fotografické legendy Tona Stana. Ta vzniká ve spolupráci s autorem, díky čemuž mohou kurátoři zkoumat jeho archiv a představit i díla, která dosud nevystavil.

Přední odborníci na tvorbu Františka Kupky, Markéta Theinhardt a Pierre Brullé, připravují pro pražské Museum Kampa výstavu, na níž se budou věnovat autorově kreslířskému dílu z první dekády 20. století. V kontextu francouzské karikatury a kreslené satiry představí od 14. června jeho satirické cykly Peníze, Mír a Náboženství.

Ranou tvorbu kubistických klasiků Otty Gutfreunda a Bohumila Kubišty potom galerie osvětlí na výstavě naplánované od 1. listopadu. Gutfreund, jenž je součástí tamní stálé expozice, podle autorů přehlídky vždycky stál tak trochu ve stínu oslavovaného Kupky.

Na co se můžete těšit v Kunsthalle Praha? V únoru a březnu se galerie spojí s platformou Czech Grand Design a představí výběr toho nejlepšího, co domácí designová scéna za poslední roky stvořila.

Od června do října pak bude prezentovat životní a uměleckou dráhu německého abstraktního malíře Hanse Hartunga a jeho manželky Anny-Evy Bergman, též expresionistické výtvarnice.

Slezského fotografa Jiřího Šiguta představí na výstavě od 21. ledna Galerie výtvarného umění v Ostravě. Autor je znám svým solitérním přístupem, kdy kupříkladu nechá několik dní ležet fotopapír v lese či na vodní hladině a poté snímek vyvolá.

Volné seskupení československých výtvarníků 12/15 Pozdě, ale přece začalo působit na sklonku osmdesátých let, kdy se vymezovalo proti normalizaci a režimnímu potírání svobodného uměleckého vyjadřování. Čtyřicetiletou tvorbu jeho členů shrne výstava v kutnohorské Galerii Středočeského kraje, která začne 26. října.

Západočeská galerie v Plzni zahájí 11. června ve výstavní síni 13 přehlídku litografií grafika a designéra Aleše Najbrta z posledních let, které znamenají jeho návrat k volné tvorbě zaměřené na expresivní kaligrafii.

Významnou osobnost moderního malířství Josefa Šímu, který byl spjat zejména s francouzskou scénou, představí výstava v Masných krámech, jež odstartuje 24. října.

Za uměním se vyplatí vyrazit i do Alšovy jihočeské galerie, třeba na chystanou přehlídku Japonský futurismus, která vedle sebe postaví obrazy malířů Václava Fialy a Davida Burljuka a díla japonské avantgardy meziválečné éry.