Hlavní obsah

Ztohoven nespáchali změnou fotek na průkazech trestný čin, rozhodl soud

Praha

Členové výtvarné skupiny Ztohoven, kteří loni vystavili občanské průkazy s pozměněnými fotografiemi, nespáchali trestný čin. Rozhodl o tom pravomocně Obvodní soud pro Prahu 1, který případ postoupil úřadu městské části. Ten má posoudit, zda dvanáct umělců nespáchalo přestupek, uvedla pověřená místopředsedkyně soudu Andrea Pešlová.

Článek

Členové skupiny byli obžalováni z poškozování cizích práv, za které jim v případě odsouzení hrozilo až dvouleté vězení nebo zákaz činnosti.

Občanské průkazy se snímky pozměněnými takzvaným morphingem, při kterém se na počítači ze dvou tváří vytvoří obličej jeden s rozeznatelnými rysy obou původních podob, vystavila skupina v polovině loňského roku v galerijním prostoru v centru Prahy jako součást svého projektu Občan K.

Zneužitelnost informací

Chtěla tím prý upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Podle policie se však členové skupiny dopustili trestného činu, neboť při žádostech o vydání průkazů podvedli úředníky.

"Nelze přehlédnout, že obvinění předložili nepravou fotografii, nicméně ostatní v občanském průkazu uvedené údaje odpovídaly skutečnosti. Právě v tomto ohledu se ona vážnost způsobené újmy na právech státních orgánů rozptyluje, přestává být vážnou ve smyslu trestního práva," citovala zdůvodnění soudu Pešlová.

Atomový výbuch v televizi

Policie pár hodin po zahájení výstavy průkazy členů Ztohoven zabavila a zadržela jednoho z umělců, který vystupuje pod jménem Roman Týc. V policejní evidenci již figuroval se změněným portrétem, na který použil kombinace podobenky své a svého kolegy. Skupina v projektu využila toho, že při pořízení občanského průkazu lze donést úředníkům již hotový portrét. Po šest měsíců pak prý žili pod cizí identitou. Jeden z umělců Jan Tar již dříve řekl, že cílem skupiny nebylo páchat kriminální činnost.

Skupina Ztohoven je svými intervencemi do veřejného prostoru už proslulá. Nejznámější je akce Mediální realita, při které se napojili do televizního vysílání se simulovaným atomovým výbuchem.

Za dílo získali cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostali do konfliktu se zákonem. Soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to, a členové Ztohoven tak nedostali žádný trest.

Související témata:

Výběr článků

Načítám