Zprošťující rozsudek nad motorkářem kvůli smrti dítěte neplatí. Bude vyšetřovací pokus

„Rozhodnutí okresního soudu bylo předčasné. Především je třeba doplnit dokazování vyšetřovacím pokusem, který by měl objasnit, v jaké chvíli motorkář mohl zaregistrovat skupinku osob přecházející silnici a kdy mohl rozpoznat, že se jedná o děti,“ uvedl předseda odvolacího senátu Eduard Wipplinger.

Nešťastná událost se stala mezi Javornou a Jelení. Sedmdesátiletá žena se tehdy vracela z lesa se svým vnukem a dalšími třemi chlapci ze sousední chalupy. Zastavili se na okraji silnice a čekali, až přejede auto.

Když pak nic nejelo, zakřičela na děti, aby rychle přeběhly silnici. V tu chvíli se ale objevil motorkář. Jeden z hochů zazmatkoval a zůstal stát přímo v jeho dráze.

„V okamžiku, kdy jsem skupinku chodců zaregistroval, se pohybovali uprostřed silnice na dělicí čáře. Začal jsem přibržďovat, aby stihli přejít. V protisměru nic nejelo, tak nebyl důvod, abych dupnul na brzdu. Chtěl jsem je objet, ale bohužel se tam zaseknul ten kluk, v té vteřině jsem už nedokázal zareagovat,“ uvedl obžalovaný motorkář.

Podle svých slov při výjezdu na horizont uviděl asi 100 metrů před sebou několik chodců, jak přecházejí silnici. Pustil plyn a začal přibržďovat. Když jej skupinka uviděla, snažili se všichni vozovku přeběhnout.

„Snažil jsem se udělat to nejlepší, co jsem v tu chvíli udělat mohl. Kdybych začal intenzivně brzdit, ztratil bych nad motorkou kontrolu a mohl tak smést celou skupinu. Do konce života to budu mít před sebou a lituji toho, že jsem tomu nedokázal zabránit,“ pokračoval muž, který podle svých slov najezdí na motorce ročně 10 až 15 tisíc kilometrů.

Státní zástupkyně je přesvědčena, že Bareš nebyl náležitě opatrný a s dostatečným předstihem nezareagoval tak, aby zabránil kolizi. Podle okresního soudu ale neporušil žádné předpisy a navíc v daném místě pohyb chodců nemohl předvídat.

„Měl jen pět vteřin na to, jak na nenadálou situaci zareagovat. Vyhodnotil to tak, že se dá skupince vyhnout a že provede úhybný manévr. Ačkoliv chlapce srazil, nepřipadá v úvahu jeho trestněprávní odpovědnost za nehodu,“ vysvětlil okresní soudce Petr Sperk.

„O nějakém podílu viny by se dalo uvažovat, kdyby obžalovaný překročil povolenou rychlost nebo skupinu nezaregistroval a nijak na ni nereagoval. Z jeho strany ale nedošlo k žádnému pochybení,“ doplnil.

Selhání naopak vidí soud u ženy, která s dětmi přecházela a měla je na starost. „Ta jim dala povel k tomu, aby silnici přeběhly, a neohlídala si je. Navíc nepřecházely kolmo, ale šikmo, takže dráha byla delší. Situace byla špatně zvládnutá z její strany, a ne ze strany pana obžalovaného. Nelze po něm spravedlivě požadovat, aby během pár vteřin dokázal vyhodnotit situaci a zareagoval tak, aby střetu zabránil,“ dodal Sperk.

Seniorku už také za nehodu státní zástupce postavil před soud, který o její vině či nevině zatím nerozhodl. Žena podle svých slov samotný náraz neviděla. „Když jsme byli asi v polovině vozovky, uviděla jsem na horizontu od Železné Rudy motorku. Znovu jsem zavolala: Kluci, honem, honem. Tři chlapci už byli na druhé straně. Motorka jela rychle, vypadalo to, že vůbec nebrzdí. Její řidič vjel do protisměru, aby se mi vyhnul. Co se odehrálo za mnou, jsem neregistrovala. Až pak jsem viděla, že motorka spadla na levý bok a skončila v příkopu,“ popsala situaci obžalovaná, která podle znalce neměla o pohybu svého vnuka dostatečný přehled.

„Těžko lze na chlapci v takovém věku požadovat, aby správně vyhodnotil situaci a dopravní nehodě zabránil. Jiné je to ale ze strany dospělé osoby, která děti doprovázela,“ konstatoval znalec.

Motorkář chlapce srazil v rychlosti přibližně 77 kilometrů v hodině. Ze znaleckého posudku vyplývá, že pokud by zpomalil na 40 km/h, mohl se mu bezpečně vyhnout.