Článek
„Odsouzení mi v podstatě zničilo život,“ uvedla obžalovaná soudkyně před odvolacím senátem a poukázala na údajná nepřípustná pochybení, jichž se měl dopustit nalézací soud. Podle Vodičkové jsou v napadeném rozsudku například věci, které v životě neřekla. „Proč to soud prvního stupně dělal, nevím,“ dodala.
Další obžalovaná Monika Ulrichová, toho času nakažená covidem, vymyslela podle obžaloby se svou sestřenicí a spoluobžalovanou Lucií Enzmannovou plán - chtěly zneužít situace tak, že Ulrichová bude za úplatu podstupovat testy na covid za lidi, kteří se nechtěli nechat testovat, a získá jim tak potvrzení o prodělání nemoci.
Jedním ze zájemců měla být právě soudkyně Vodičková, která za potvrzení slíbila Ulrichové tři tisíce korun. K předání úplatku nakonec nedošlo, protože test vyšel negativní.
Soudkyně dostala za korupci kvůli covidu trest 200 tisíc

„To, co je mi obžalobou kladeno za vinu, jsem neudělala. Žádné finanční prostředky jsem nikomu neslibovala a nedávala,“ prohlásila při hlavním líčení soudkyně. Podotkla, že nebyla na žádné schůzce s Enzmannovou a nikdy jí ani nikomu jinému nedávala svoji kartičku pojišťovny.
„Certifikát jsem nepotřebovala“
„Zcela to odmítám a není to pravda,“ uvedla Vodičková. V odvolání soudkyně mimo jiné namítala, že certifikát nepotřebovala, daný stav ji nijak neomezoval a s Enzmannovou se ani neznala. Podle obhájce Vodičkové Tomáše Sokola především nešlo o žádné uplácení.
Ulrichová je spolu s další ženou obžalovaná také za šíření nakažlivé lidské nemoci, protože i přesto, že měly nařízenou izolaci kvůli covidu, Ulrichová taxikařila v Plzni a společně pak nakupovaly bez ochranných pomůcek. Ulrichová se u soudu bránila tím, že sice jezdila s taxíkem, nicméně v rukavicích i roušce.
Stejná dvojice žen také podle spisu zosnovala plán, jak dostat malého synka ženy do její péče, o kterou se s otcem syna střídali. Ulrichová podle obžaloby kontaktovala jistého recidivistu Jana Hanka, aby za třicet tisíc na otce syna „udělal bububu, aby nebyl schopen péče o syna“, a ten by tak přešel do péče obžalované.
Hanko se prý ale rozhodl, že svůj výdělek zdvojnásobí a své oběti řekl, že ho za třicet tisíc zmlátí jen naoko. Muž prohlásil, že 30 tisíc rozhodně nemá, a nabídl Hankovi pět tisíc, nakonec se dohodli na sedmi tisícovkách.
Hanko se úterního odvolacího jednání nezúčastnil, jeho případ se tak projedná v říjnu.
Ulrichová i druhá obžalovaná vinu popřely. „Nikdy jsem nikomu neublížila, nejsem člověk, který by ubližoval lidem,“ hájila se v úterý Ulrichová. „Bububu mělo být, aby mu domluvil, chtěla jsem, aby mu domluvil, aby nebyl agresivní,“ dodala.
„Já s tím nemám nic společného, nic jsem neudělala. Je to všechno proto, že (poškozený) chce to dítě k sobě,“ prohlásila spoluobžalovaná Ulrichové.
Odvolací jednání bylo odročeno na říjen, kdy by mělo padnout rozhodnutí.
Soudkyni soudí kvůli falešnému potvrzení o covidu
