Článek
Kamarád našel Nusbaumera v baru, jak sedí zakloněný na židli a spí s otevřenou pusou, vytáhl tedy z kraťasů pohlavní úd a několik vteřin s ním mával nad obličejem obžalovaného. „Zamával jsem mu s ním před obličejem,“ popsal v úterý před soudem poškozený. „On udělal chybu, ale já také,” litoval.
Nusbaumera, který v té době neměl práci, ani kde bydlet, a jeho domovem byl hlavně bar Bingo, si kvůli žertíku druhý den ostatní hosté dobírali. Lživě mu tvrdili, že mu známý ve spánku strkal úd až do úst, a ptali se, zda tuto službu ve spánku poskytuje i jiným. Muži pak v jednu chvíli došla trpělivost. Zvedl se ze židle a s vulgárním zvoláním bodl známého do krku a utekl.
Chtěl se s ním vypořádat, ale ne ho zavraždit.
„Omlouvám se za to. Je to pro mě černá můra. Nevím, jak se to mohlo stát,“ uvedl v úterý u soudu. Incident si prý nepamatuje. Po činu ho chytili další hosté baru a zadrželi ho do příjezdu policistů. Těm Nusbaumer nadýchal téměř tři promile.
Poškozený měl upito jen o něco méně. Jeho zranění nakonec nebylo vážné, druhý den ho pustili z nemocnice domů a další den šel do práce.
Hrozilo mu až 18 let
Za pokus o vraždu hrozilo nikdy netrestanému Nusbaumerovi deset až osmnáct let vězení. Státní zástupkyně mu navrhovala trest pod sazbu – sedm let vězení. „K vážnému poranění nedošlo jen shodou okolností, ale rizikovost útoku byla vysoce extrémní. Na krku, kam útočil, je hodně velkých cév a mohlo dojít k masívnímu krvácení a úmrtí,“ zmínila státní zástupkyně.
Obhajoba zase upozorňovala na to, že nemůže jít o pokus vraždy, když Nusbaumer vlastně známého zabít nechtěl. „Chtěl se s ním vypořádat, ale ne ho zavraždit. Žádná slovní výhrůžka zabitím tam nebyla, šlo spíše o pokus o újmu na zdraví,“ mínil obhájce.
Soudkyně Eva Drahotová nakonec útočníkovi vyměřila tři roky v nejmírnější věznici s dozorem. „Šli jsme dnes hluboko pod sazbu, protože jsme zvážili okolnosti, které činu předcházely,“ objasnila soudkyně. Skutkovou podstatu ale nezměnila, soud trval na tom, že šlo o pokus o vraždu, protože Nusbaumer i v opilosti musel vědět, že útočí na krk. „A to, že to neskončilo žádnou tragédií, bylo spíše souhrou náhod než jeho vlastním přičiněním,“ konstatovala soudkyně.