Znalec dal soudům nepravdivý posudek o muži, který chtěl zabít dva lidi. Čeká ho soud

„Na základě dovolání nejvyššího státního zástupce jsme v neveřejném jednání 8. ledna zrušili původní rozsudek Okresního soudu Plzeň-město a navazující rozhodnutí odvolacího krajského soudu, kterými byl obžalovaný zproštěn viny. Případ tak bude muset znovu projednat a rozhodnout prvoinstanční soud,“ potvrdil Novinkám Václav Vlček z Nejvyššího soudu. Co bylo důvodem ke zrušení původních rozsudků, zatím podle Vlčka není možné sdělit. „Rozhodnutí včetně odůvodnění ještě není v písemné podobě. Podrobnosti bude možné zveřejnit, až jej obdrží účastníci řízení,“ vysvětlil Vlček.

Pořický vytvořil v případu pokusu o dvojnásobnou vraždu pro obhajobu dobrozdání, podle kterého obžalovaný muž trpí emočně nestabilní poruchou osobnosti, v důsledku čehož byly jeho ovládací schopnosti téměř vymizelé. „Vlivem silného afektu, který byl nezvládnutý, došlo k takto intenzivnímu projevu agresivního chování,“ prohlásil psychiatr. To ale bylo v rozporu s důkazy a se závěry dvou znalkyň, které zpracovávaly posudek v trestním řízení.

Krajský soud v Plzni smetl Pořického posudek ze stolu. „Byl zcela účelový a tendenční. Znalec soudu podsouval, že obžalovaný své jednání téměř neovládal,“ konstatoval tehdy při odůvodnění rozsudku předseda senátu Jan Špeta. Muže, jenž se pokusil autem zabít bývalou přítelkyni a jejího nového partnera, nakonec odsoudil k 16 letům vězení. Verdikt následně potvrdil i Vrchní soud v Praze.

Za nepravdivý znalecký posudek poprvé plzeňský okresní soud Pořického potrestal pokutou 30 tisíc korun a na dva a půl roku mu sebral razítko znalce. Po zásahu odvolacího soudu ho ale nakonec viny zprostil. Poukázal přitom na právní názor nadřízeného soudu, podle kterého Pořický u obžalovaného neshledal duševní poruchu, ale poruchu osobnosti. „Jen duševní porucha a s ní spojená zmenšená příčetnost můžou být zohledněny při ukládání trestu,“ argumentoval Krajský soud v Plzni.

S tím ale šéf žalobců nesouhlasí. „Porucha osobnosti není alternativou, nýbrž jen jednou z variant duševní poruchy. Tvrzení znalce, že posuzovaný trpěl natolik závažnou poruchou osobnosti, že mu pro ni vymizely ovládací schopnosti, je proto tvrzením, že trpěl duševní poruchou,“ stojí v podaném dovolání.

Zároveň také nejvyšší státní zástupce upozornil na to, že u obviněného znalce se nejednalo o odborné závěry, nýbrž o přizpůsobení obsahu znaleckého posudku potřebám obhajoby.

Sám Pořický vinu odmítl. „Neovlivnil jsem soud, aby rozhodl ve prospěch obžalovaného,“ prohlásil znalec s tím, že se cítí být dehonestován. „Byla na mně spáchána křivda,“ zdůraznil a poukázal na to, že jako znalec pracuje od roku 1999 a vytvořil několik tisíc posudků.

Pořický ale nestojí před soudem v roli obžalovaného poprvé. Předloni se musel zpovídat z toho, že ordinoval s 2,6 promile alkoholu v krvi. Berounský okresní soud stíhání podmíněně zastavil a stanovil mu zkušební dobu 14 měsíců. Musel také zaplatit 200 tisíc korun státu, který finance použije na pomoc obětem trestné činnosti.

Aktuálně čelí Pořický obžalobě, podle níž vypracoval několik desítek zkreslených posudků. Ty sloužily jako podklady pro rozhodování o nedobrovolné hospitalizaci v psychiatrické nemocnici v Dobřanech. Podle státního zástupce Štefana Oravce šlo o sedmatřicet posudků neodpovídajících realitě, protože lékař pacienty nenavštívil ani nevyšetřil.

„Obžalovaný v některých posudcích uvedl nepravdivé nebo nepřesné diagnózy a vyúčtoval si za ně neoprávněně téměř sto tisíc korun,“ upozornil státní zástupce. Šlo přitom o důležitý odborný pohled pro soud, který následně rozhodoval o pokračování nedobrovolné hospitalizace nemocných.