Článek
Naopak v tuzemsku se méně kradou celá auta, o to víc se však zloději masově zaměřují na součástky, například airbagy, navigace či kola.
Na ponurých statistikách mnoho nemění ani fakt, že počet v Česku ukradených aut se každým rokem snižuje, neboť víc lákají právě součástky.
Nové papíry, anebo rozebrání
Před deseti lety bylo v Česku evidováno 24 174 kradených aut, loni 10 403. Zato počet krádeží součástek se za stejné období zvýšil z 6336 na 9577. Pokud jde o dovezené ukradené vozy, část z nich v České republice dostane nové papíry, část z nich se zde úspěšně rozebere. A auta nebo součástky pak často putují z republiky, hlavně na východ.
„Česká republika je vnímána jako země, kam jsou vozidla odcizená v zahraničí dovážena za účelem legalizace,“ opakuje i ve zprávě pro vládu ministr vnitra Jan Kubice.
Podle něj v Česku působí zahraniční organizované skupiny, především ze zemí bývalého Sovětského svazu, Polska, Slovenska a z balkánských zemí.
„To, že se organizované skupiny pachatelů z Česka zaměřují na krádeže aut v zemích EU, negativně ovlivňuje i postavení ČR v mezinárodních vztazích,“ tvrdí ministr.
Jen pro příklad, policisté loni v rámci krycí operace LAC rozkryli rozsáhlý případ, kdy pachatelé sváželi do areálu vrakoviště nedaleko Prahy kradená auta, která tam rozebírali na náhradní díly. Šlo převážně o octavie, golfy, passaty, audi a seaty. Část náhradních dílů rozprodali zájemcům na místě, další směřovaly do zahraničí, např. do Bulharska a Řecka. Policie odhadla škody na desítky miliónů korun.
Jenže to může být jen zlomek trestné činnosti, kterou se podaří odhalit. Stejně jako případy nedovolené registrace aut. Loni narazili policisté na 2845 neregulérních dokladů. A to šlo jen o kontroly dokladů a spisového materiálu, nikoli o fyzické kontroly vozidla nebo o prověrky dat v registrech států, z nichž vozidlo údajně pochází. Proto se odhaduje, že takových případů může existovat mnohem víc.
Ministr vnitra přiznává, že mu chybí lidé a kvůli tomu se ani loni nepodařilo významněji zvýšit objasněnost této trestné činnosti, která je dlouhodobě nízká.
Od května 2011 do července loňského roku klesl počet policistů o téměř dva tisíce, a to z dřívějších 40 662 na 38 776.
Na propojení kamer už nejsou peníze
„Za tohoto stavu nebylo možné navýšit systemizovaná místa na úseku autokriminality v požadovaném rozsahu a termínu, aniž by bylo ohroženo plnění služebních úkolů na jiných úsecích působnosti Policie ČR,“ zdůvodňuje vnitro.
Policie si slibovala, že při hledání kradených aut by se mohly stát pomocníkem vybrané kamerové systémy sloužící ke sledování provozu na komunikacích a dodržování pravidel.
Ty se měly propojit s databází odcizených vozidel, případně registračních značek a usnadnit tak práci. Naděje ale pohasla. Kamerové systémy nemají potřebné vybavení, které by propojení umožnilo. A pokud by se to mělo změnit, vyžadovalo by to vysoké náklady jak technické, tak personální.
„To je v dnešní době úsporných opatření nereálné,“ přiznává ministerstvo vnitra.