Článek
„Je to prasárna. Je to stejné jako ukrást někomu náhrobek. Nejsem extra pověrčivý, ale toho bych se docela bál,“ reagoval bez servítek Vladimír Cisár, ředitel Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem.
Jde o jeden z nejcennějších smírčích kamenů na Vysočině, od roku 2016 je památkově chráněný. Křížový kámen stál po staletí v lokalitě U Pytláka v katastru Vojtěchova u Lísku a připomínal nešťastnou událost z roku 1569.
Kámen připomíná smrt pytláka
Podle památkového katalogu Národního památkového ústavu je tento smírčí kámen 114 cm vysoký, 52 cm široký a 8 cm silný. Přes celou čelní stranu je tesaný reliéf latinského kříže, přes který je vyryto osm řádků textu o smrti pytláka zastřeleného myslivcem.
Myslel jsem, že nikomu nepatří. Přijel s bagrem a na Karvinsku ukradl 200 tun kamení
„Netradičně a zajímavě zpracovaný Pytlácký kámen představuje hodnotnou umělecko-řemeslnou práci, která se rozměry, zpracováním, stavem zachování a vročením s rytým nápisem přes celou plochu kamene vymyká z hojné lokální produkce smírčích kamenů,“ dočteme se v památkovém katalogu.
Pytlácký kámen zmizel zřejmě někdy během třetího srpnového týdne. „Poslední doložená informace je, že tento kámen byl viděn v pátek 16. srpna. Ve středu 21. srpna jsem dostal informaci, že už tam není,“ líčí místní patriot Luboš Korbář, který kamenné památky nejen ve žďárském okrese mapuje a založil i facebookovou skupinu Hraniční kameny & drobné kamenné památky, v níž se sdružuje přes 14 tisíc členů.
Ve stejné době zmizel také Krejčíkův kámen s křížem a vyobrazenými rozevřenými nůžkami z období třicetileté války, tedy z první poloviny 17. století. Tento kámen byl mnohem méně nápadný (rozměr 57 × 28 × 10 cm) a ležel v zemi vedle polní cesty severně od Vojtěchova. Oba zmizelé kameny dělí podle portálu Mapy.cz jen 1200 metrů vzdušnou čarou.
Kulturní památka s hodnotou 40 tisíc
Policie šetří případ od konce minulého týdne. „Oznámení o odcizení smírčích kamenů jsme přijali v pátek. Policisté z obvodního oddělení Bystřice nad Pernštejnem prověřují tento případ pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže,“ potvrdila policejní mluvčí Dana Čírtková. Dobu krádeže upřesnila na 19. srpna až 22. srpna.
„Žulový křížový kámen zvaný jako Pytlácký je zapsaný jako kulturní památka. Odcizením vznikla škoda, kterou Lesy ČR vyčíslily na téměř 40 tisíc korun. Zcizením Krejčíkova kamene vznikla škoda 16 tisíc korun,“ doplnila policejní mluvčí.
Zatímco „Pytlák“ stál na pozemku patřícím Lesům ČR, „Krejčík“ byl na soukromém pozemku.
„To musel vzít opravdu nějaký idiot, aby to zpeněžil,“ hledá motiv historik Vladimír Cisár. Takové krádeže se podle něj stávaly v devadesátých let, kdy z podstavců mizely sochy a často končily v zahraničí.
Podle Korbáře mohlo jít o krádež na zakázku. „Krejčíkův kámen byl sice u cesty, ale je malý a zasazený v zemi. Kdo o něm nevěděl, že tam je, tak ho ani nenašel,“ míní Luboš Korbář.
„Pytlácký kámen je na frekventovaném místě, na křižovatce lesních cest, kde se pohybují lesníci a jezdí tam hodně cyklistů. To by si nikdo místní nedovolil ukrást. A museli na to být aspoň dva statní chlapi s technikou,“ míní badatel.
Policie hledá svědky
Publicitou a sdílením v různých facebookových skupinách se snaží dosáhnout toho, aby si případu všimlo co nejvíc lidí, kteří mohou přispět k návratu smírčích kamenů na jejich místo. Obává se však, že zmizely do zahraničí. „Proto se informace o krádeži snažíme dostat i mezi přátele v cizině,“ dodává Luboš Korbář.
Policie se obrací na případné svědky, kteří si všimli pohybu vozidel a osob v blízkosti těchto kamenů nebo si všimli podezřelého chování a jednání osob v okolí smírčích kamenů, aby kontaktovali linku 158. Stejná výzva platí pro ty, kteří vědí, kde se nyní kameny nacházejí.