Článek
Výzkumy ukázaly, že čin ohlásí zhruba jen 15 procent obětí. Podle ředitele spolku Život 90 Jana Lormana přibývá také starých lidí, kteří jsou terčem násilí.
„Když už se senior či seniorka nechají okrást šmejdy či při podvodném jednání, ty důsledky a dopad na jejich život bývají strašné. Přijdou o životní úspory. Prožili takové trauma, že už nejsou schopni s ním dál žít,” uvedla Alena Horáková z odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality ministerstva vnitra.
Podle ní nejpoužívanějším trikem bývá nabídka služeb, třeba levnějšího plynu, elektřiny či volání. Následuje legenda o vnukovi, který je v nouzi a potřebuje nutně peníze.
Dřív chodili do bytů, tam ale nechávali stopy. Nyní už se nedotýkají ani zvonku
„Pachatelé si tipují oběti podle jmen majitelů pevných linek. Když najdou třeba jméno Svatava, zkusí to. Zavolají, že měli nehodu a potřebují peníze. Dřív chodili do bytů, tam ale nechávali stopy. Nyní už se nedotýkají ani zvonku,” popsala postup Horáková. Podle ní případ ohlásí většinou rodina, ne oběť.
Nejvíc majetkových činů se stalo loni v Praze. Bylo jich 157. Policie zasahovala i u 167 lidí nad 65 let, které ohrožovalo domácí násilí. Zaznamenala 44 případů týrání seniorů a seniorek v rodinách.
Násilí většinou páchají příbuzní
Život 90 provozuje tísňovou linku Senior telefon s číslem 800 157 157. Funguje deset let. Volání je bezplatné a anonymní. Na počátku přijali pracovníci za rok 150 hovorů, loni už 475.
„Z hovorů vyplývá, že většinou násilí páchají příbuzní. Jsou to mezigenerační konflikty se synem, dcerou, vnučkou,“ uvedl Michal Kniha ze seniorské linky. Podle něj volající prozradí, že se stali obětí, až při několikátém hovoru. Obvykle se stydí, berou to jako své selhání a bojí se i sankcí od těch, na nichž jsou závislí.
Podle Lormana lidé neubližují seniorům vždy jen proto, že je chtějí týrat či obrat o důchod. „Je to i agrese obranná, protože pečovatel už prostě nemůže,“ podotkl šéf Života 90.
Nedostatek personálu v domovech
Velký problém podle něj představuje násilí v domovech pro seniory. Jedním z důvodů omezování a zanedbávání klientů je nedostatek personálu a jeho špatné odměňování, uvedl Lorman. Některá zařízení nejsou registrovaná, obyvatelé v nich žijí v nevyhovujících podmínkách.
Podle Lormana by senioři měli mít pro případ ohrožení připravený plán.
„Nejdůležitější je, aby člověk v okamžiku, kdy zaznamená něco, co se mu nezdá, co považuje za urážlivé či ublížení, přemýšlel o tom, co by udělal, kdyby situace nastala znovu. Aby věděl, kam zavolá, kde je policie. Aby měl připraveny své základní doklady. Aby věděl, komu to může říct,“ uvedl Lorman.
Spolek Život 90 vydal informační brožuru, v níž uvedl potřebné kontakty, na které se senioři v tísni mohou obracet. Seznam plánuje vytisknout i na menší kartičky, které by lidé mohli nosit třeba v peněžence.