Zkresleným posudkem měl znalec pomoci obžalovanému z pokusu o vraždu. Čeká ho soud

Podle státního zástupce Štefana Oravce vypracoval na zakázku obhajoby dobrozdání, že obžalovaný muž jednal v silném afektu a díky tomu měl téměř vymizelé ovládací schopnosti. Zároveň zpochybnil i věrohodnost poškozené. To ale bylo v rozporu s důkazy a se závěry dvou znalkyň, které zpracovávaly posudek v rámci trestního řízení.

„Hrubě zkreslené závěry pak znalec potvrdil i při výslechu před soudem, kde byl poučen o následcích nepravdivého posudku. Jím uvedené skutečnosti mohly mít pro rozhodnutí soudu podstatný význam,“ stojí v obžalobě.

Znalcův posudek smetl Krajský soud v Plzni ze stolu a označil ho za zcela účelový a tendenční. Muže, který se pokusil autem zabít bývalou přítelkyni a jejího nového partnera, odsoudil k 16 letům vězení. Verdikt následně potvrdil Vrchní soud v Praze.

V odůvodnění odsuzujícího rozsudku krajský soudce Jan Špeta napsal, že znalec soudu podsouval, že obžalovaný své jednání téměř neovládal. „Přitom ale nevycházel z důkazů, kdy obžalovaný vyhrožoval poškozenému zabitím a o svém úmyslu ho autem srazit se zmínil svědkovi ještě předtím, než se rozjel,“ konstatoval Špeta.

Podle státního zástupce znalec při hodnocení duševního stavu obžalovaného a jeho osobnosti zjevně vybíral jen takové skutečnosti, které měly přesvědčit soud o silném afektu. „Vše ostatní bagatelizoval či zcela záměrně přehlížel. Obžalovaného se snažil prezentovat jako člověka s velmi nízkým intelektem, který by nebyl schopen nic předstírat,“ upozornil žalobce.

Poukázal i na to, že posudek nereflektuje ani chování obžalovaného na místě činu, které rozhodně nezakládá znalcem dovozovaný stav silného afektu a které by dokazovalo nějaký bezmyšlenkovitý zkrat. Naopak jeho sofistikované jednání svědčilo spíše o opaku.

Posudek zkritizoval i znalecký ústav. „Z formálního hlediska splňuje všechny náležitosti. Po odborné stránce se ale odchyluje od obecně uznávaných postupů a standardů oboru psychiatrie,“ konstatovali oborníci z Psychiatrické nemocnice v Bohnicích.

Vytýkají mu například to, že vymizení ovládacích schopností přičetl silnému afektu. „To ale není duševní porucha. Ovládací schopnosti mohou být podle trestního zákoníku snížené či vymizelé jen v důsledku duševní poruchy,“ tvrdí znalecký ústav. Do znalce se obul i za jeho pochybnosti o věrohodnosti poškozené, kterou ani nevyšetřil. „Takové neodůvodněné závěry nesmí vyřknout znalec posuzující obžalovaného,“ uzavřel znalecký ústav.

Znalec tvrdí, že posudek podal na základě spisového materiálu vlastního vyšetření obžalovaného. Odlišnosti mezi závěry znalců vnímá jako střet odborných názorů akademické povahy a jejich posuzování podle něj nenáleží orgánům činným v trestním řízení.

Problém měl psychiatr v minulosti i na pracovišti. Berounský okresní soud loni podmíněně zastavil jeho stíhání za ohrožení pod vlivem návykové látky. Policisté mu v ordinaci naměřili 2,6 promile alkoholu. V tomto stavu vyšetřil nejméně čtyři pacienty.

Soud lékaři stanovil zkušební dobu 14 měsíců, ze které osm měsíců musí vykonávat psychiatrickou praxi pouze pod dohledem kolegy. Uložil mu také zaplacení 200 tisíc korun, jež stát použije na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti.