Životní lásku strčil do kolejiště metra. Za pokus o vraždu mu soud potvrdil 11 let

Urban byl původně obžalovaný z těžkého ublížení na zdraví, na základě provedeného dokazování ale městský soud čin překvalifikoval na pokus o vraždu. Právě právní posouzení napadal Urban ve svém odvolání. Podle jeho obhájce nalézací soud nesprávně vyhodnotil Urbanův úmysl poškozenou usmrtit a tím i právní hodnocení skutku. Odvolacímu soudu proto navrhoval verdikt zrušit a rozhodnout o mírnějším potrestání. Soud ovšem nepřesvědčil.

„Bylo beze vší pochybnosti prokázáno, že to byl obžalovaný Urban, kdo neočekávaně a silně strčil poškozenou do zad, ta v důsledku spadla z výšky 1,8 metru do kolejiště,“ uvedla předsedkyně senátu Michaela Pařízková.

Podle soudkyně je třeba pečlivě zvážit všechny okolnosti, za kterých k útoku došlo. Jak nalézací, tak odvolací soud na základě provedeného dokazování seznal Urbanův úmysl k těžkému ublížení na zdraví poškozené, nicméně k tomu zvolil takové místo i způsob, že mu musel být jasný následek.

„Obžalovaný nutně musel vědět, že může dojít k úmrtí poškozené,“ uvedla soudkyně. „Zaútočil na ni naprosto neočekávaně zákeřně,“ zdůraznila s tím, že žena neměla šanci na útok nijak reagovat nebo se připravit na pád z téměř dvou metrů.

K zákeřnému incidentu došlo loni v srpnu ve stanici metra Smíchovské nádraží. Urban své o rok mladší družce nejprve bránil v cestě a pak ji s rozběhem strčil do zad, takže spadla z téměř dvoumetrové výšky do kolejiště. Žena utrpěla pohmoždění mozku, zlomeninu ramene, otevřenou tříštivou zlomeninu čelisti a další vnitřní zranění. K jejímu úmrtí nedošlo zčásti náhodou a zčásti včasným zásahem svědků. Urban hned po činu z místa odešel.

U soudu se k činu Urban víceméně přiznal, protože se poznal na kamerových záznamech. Městský soud ale jeho prohlášení neuznal jako prohlášení viny, protože obžalovaný vzápětí pronesl, že si to nepamatuje a že by ženě v životě neublížil. „Byla to moje láska, moje třetí žena. Doteďka ji miluju, dýchal jsem pro ni. Byli jsme na tom dobře, plánovali jsme svatbu. Vůbec se na ni nezlobím,“ nechal se slyšet Urban v březnu u soudu.

Při hlavním líčení se Urban hájil také tím, že byl inkriminovaného dne vyčerpaný a ve stanici metra kvůli svým údajným zdravotním problémům zavrávoral a nechtěně do družky strčil. Že o nechtěné zavrávorání nešlo, ovšem celkem jednoznačně svědčí kamerový záznam.

V úterý u odvolacího soudu Urban opakoval, jak se k němu život nechoval fér, že byl konstantně obětí trestné činnosti, a především, že ho v roce 1990 napadl kdosi na stavbě a způsobil mu „závažný smrtelný úraz“, kvůli kterému nebyl dva a půl roku schopen pracovat, protože měl „hlavu na sajrajt“. Vzhledem k tomu, že to bylo z pohledu soudu vůči případu irelevantní, musela soudkyně Urbana v jeho rozjíždějícím se projevu zastavit.