Článek
„Ženu telefonicky kontaktoval dosud neznámý pachatel, který se představil jako kriminalista. Tvrdil jí, že si jejím jménem chtěl kdosi vzít úvěr. Dokonce přes WhatsApp zaslal fotografii služebního průkazu, který byl samozřejmě falešný,“ popsala počátek případu mluvčí Ivana Skoupilová..
Následně podvodník ženu odkázal na pracovníka České národní banky (ČNB), který ji vzápětí kontaktoval. S ním komunikovala prostřednictvím videohovoru. Na jeho pokyn spustila sdílení obrazovky a přihlásila se do internetového bankovnictví.
„Pod legendou záchrany finančních prostředků ji údajný bankéř přiměl k přeposlání peněz ze svého účtu na jiný bankovní účet. Žena tak v několika transakcích přeposlala částky v celkové výši 344 tisíc korun,“ konstatovala Skoupilová.
Historku o napadeném účtu používají podvodníci často, varují policisté.
Pachatel následně na ženu naléhal, aby se přihlásila i do bankovnictví další banky, u které má účet. Požadoval po ní, aby si zažádala o půjčku a následně ji vybrala. „Takové jednání už ženě začalo být podezřelé, hovor ukončila a obrátila se na obě své banky,“ podotkla mluvčí.
Policisté se případem zabývají pro podezření ze spáchání přečinu podvodu. „V případě dopadení, prokázání viny a odsouzení hrozí pachateli v krajním případě až pět let za mřížemi,“ sdělila Skoupilová.
Upozornila přitom, že internetoví podvodníci vystavují oběti časovému presu a obavě, že přijdou o své peníze. Policie ani banka však takovým způsobem nekomunikuje a nikdy nepožaduje přeposílání či vkládání peněz na jiné účty.
„V případě, že přijmete hovor, který se vás snaží přesvědčit o napadeném účtu, raději telefonát ukončete a ihned kontaktujte oficiální infolinku své banky nebo navštivte bankovní pobočku,“ uzavřela policejní mluvčí.
Známý fígl žena z Olomouce neprokoukla. Falešné dceři poslala peníze na nový telefon
