Žena poslala na expartnera zásahovku. Zdravého muže odvezli na psychiatrii

Skončit po opakované ráně paralyzérem v poutech a pak na ambulanci bohnické psychiatrické kliniky rozhodně neplánoval ani tento obchodník s IT. Omluvy za údajně nezákonný zásah do svého soukromí ze strany expřítelkyně i policie se však zatím nedovolal. Jeho případ nyní řeší inspekce a pražští žalobci.

Partnerka Karolína (27) ho prý kvůli „podružné hádce“ opustila vzkazem přes sociální síť po šestiměsíčním vztahu a dvou měsících společného bydlení letos 20. února.

Ještě týž večer dorazila k Waldemarovi do bytu v Praze 2, ale už za asistence otce a nevlastní sestry. Domáhala se tam převzetí a odstěhování svých osobních věcí. On je ale údajně kvůli nepřístojnému chování vykázal a expřítelkyni požádal, aby se příště ohlásila předem.

O dva dny později se Karolína podle tvrzení Waldemara znovu začala dobývat do bytu, kde už ale stačil vyměnit zámky. Nabídl jí prý, že když počká, až přijede jeho kamarád jako svědek, může se v klidu vystěhovat.

To odmítla a údajně mu pohrozila slovy: „Vzhledem k tomu, že máš sebevražedné tendence, máš mít, co jsi chtěl.“ V té chvíli už se prý totiž Karolína spojila s policií, které na tísňovou linku opakovaně oznámila, že jí Waldemar nechtěl vydat věci z bytu a pustit ji dovnitř.

To by ještě nebylo nic tak hrozného, kdyby ale podle tvrzení samotných policistů Karolína do telefonu následně neuvedla, že Waldemar vyhrožuje sebevraždou, chová se paranoidně, arogantně, a že tedy nemůže vyloučit, že je pod vlivem drog. Poté, co se na místo vydalo několik policejních hlídek, pak navíc Karolína přišla s další zásadní informací – Waldemar má v bytě brokovnici.

Závažnost a pravdivost svých tvrzení údajně navíc opřela o skutečnost, že je lékařka psychiatrička. Navíc doplnila, že Waldemar tři měsíce bral antidepresiva, která prý ale vysadil.

Nato předala policejní vyjednavačce telefon, v němž právě hovořila s Waldemarem.

Ten mezitím údajně odmítl vpustit i přes opakované bouchání do bytu zasahující policisty s tím, že si myslel, že se tam dobývá opět Karolína.

Policistce pak podle svých slov do telefonu popřel, že by se mínil zabít, že ani nemá žádnou zbraň a prý se s ní domluvil, že vyjde v klidu ven a vše se vysvětlí. Jenže když otevřel dveře bytu, vtrhla podle něj dovnitř policejní zásahovka – tzv. tým alfa.

„Vniklo tam několik ozbrojených mužů, kteří na mě mířili automatickými zbraněmi, zatlačili mě dovnitř bytu, zasáhli mne taserem – paralyzérem –, který pak několikrát použili. Srazili mě k zemi, vláčeli po podlaze a vůbec se mnou zacházeli způsobem porušujícím mou lidskou důstojnost a ohrožujícím můj život a zdraví,“ napsal Waldemar později do stížnosti na postup policie.

Po ranách paralyzérem podle svých slov upadl na zem v koupelně, kde ho policisté spoutali a odtáhli na chodbu. Chvíli nato dorazila záchranka, jejíž pracovníci podle Waldemara místo zájmu o jeho ošetření řešili především odvoz na psychiatrii.

„Řekl jsem, že si nepřeji být odvezen na kliniku, kde pracuje, jaká náhoda, jako všeobecná lékařka bez odborné atestace má expřítelkyně,“ uvedl Waldemar. Nakonec tedy skončil na psychiatrii v Bohnicích, kde tamní lékař konstatoval, že žádná hospitalizace není nutná a kromě traumatu utrpěného při policejním zásahu prý nezjistil u Waldemara žádnou duševní poruchu ani sebevražedné plány. Proto jej propustil domů.

Nedobrovolně zachráněného muže na celé situaci štve především to, že si podle něj policie před vniknutím do bytu nijak neověřila informace obdržené od Karolíny, protože když jde o lékařku, proč by prý její tvrzení zpochybňovali, což mu údajně po zásahu řekli sami policisté.

Jenže jak oni sami krátce po zásahu zjistili, oznámení od Karolíny a sdělené podrobnosti byly přinejmenším nepřesné. V bytě například nenašli žádnou zbraň.

Proto se nejprve obrátil na odbor vnitřní kontroly pražské policie se stížností na postup zasahujících mužů, ale v březnu dostal odpověď, že vše bylo v pořádku.

„V tomto případě docházelo k ohrožení vnitřního pořádku a bezpečnosti, jehož odstranění spadalo do úkolů policie, a proto velitel zásahu byl povinen provést úkon, aby uvedené ohrožení odstranil. Samotné rozhodnutí o provedení zákroku bylo posouzeno jako přiměřené,“ dověděl se Waldemar v odpovědi.

Pak neuspěl ani u šéfa pražské policie Luďka Procházky, který mu počátkem května sdělil, že nasazení zásahovky bylo vyžádáno kvůli obavám o Waldemarův život a zdraví a policisté prý postupovali správně.

A tak se nakonec obrátil na Generální inspekci bezpečnostních sborů, která nyní jeho trestní oznámení na neznámého pachatele z řad policistů řeší. Oznámení rovněž podal i na Karolínu kvůli poškození svých práv, a to do rukou žalobců z Prahy 2, kteří se věcí rovněž zabývají.

Redakce chtěla Karolínu požádat o vyjádření. Poté, co zjistila, že volá Právo, okamžitě zavěsila.