Článek
To, co udělal, je neomluvitelné, ale po pravdě mi připadá absurdní umístit toho Petra, kterého jsem znala, na zbytek života mezi sadistické vrahy. Těžko se srovnávám s tím, jak dopadl úplně bezvadný bezkonfliktní kamarád z velmi slušné rodiny,“ přiznala se Právu Zelenkova spolužačka ze základní školy Petra Melicharová.
Jeho činu nerozumí. „Muselo mu rupnout v kouli, jak se říká. Vezměte si třeba, že řada lidí ze školy se k vám nehlásí, a to on se vždycky srdečně ozval, i když byl na druhé straně ulice. Nebo v osmé třídě, když se dělaly přijímačky na střední školy: už tenkrát dokázal jako málokdo soucítit, radoval se z úspěchu druhých jako ze svého vlastního,“ zavzpomínala.
Obdobně se Právu vyjádřila i spolužačka ze střední školy, která si nepřála uvést jméno. „Přišel mi jako normální kluk. Těžko se mluví o tom, co cítím. Je mi ho líto,“ řekla. Zelenkova bývalá kolegyně z dob jeho krátkého působení na jihlavské záchrance, která si rovněž přála zůstat v anonymitě, uvedla, že trest vnímá v obecné rovině jako spravedlivý.
Ředitelce doživotí vyrazilo dech
„Od malinka se učíme, že nesmíme vystupovat z pozice síly, slabší a bezbranné musíme chránit. Naše profese je navíc nadstavbou tohoto pravidla. Petr opakovaně vraždil bezmocné lidi a zaslouží za to adekvátní trest. Druhá je ale rovina vlastního pocitu, kdy vás napadne, že kluk z dobré rodiny, kterého jste osobně poznali, skončí mezi nejtěžšími zločinci. Tam mám trochu problém,“ shrnula.
Doživotí v nejtěžší nápravně výchovné skupině vyrazilo dech i ředitelce jihlavské zdravotní školy, kde si Zelenka doplňoval pomaturitní vzdělání, Marii Říhové. „Doživotí, jo?“, zaraženě zopakovala a na chvíli se odmlčela. „Těžko se mi k tomu zaujímá postoj, na to tu tolik času nestrávil. Můžu jen zopakovat to, co už jsem říkala mnohokrát. U nás patřil mezi bezproblémové studenty, a to jak v teorii tak v praxi. V dobrém smyslu slova jsme toho tak o něm moc nevěděli,“ odpověděla Právu.